O městě

Pěchotní srub MO S-5 Na trati

23.6.2016

Pěchotní sruby a vojenské pevnosti jsou na území našeho státu legendou. A jsou také v lokalitě Bohumína a většinou se vžily pod lidovým názvem „bunkry“. Málo však víme o době jejich vzniku, o jejich výstavbě či vybavení.

U Bohumína se před druhou světovou válkou stýkaly hranice Německa a Polska, jejichž zájmy se ve zdejším regionu opíraly o silně národnostní menšiny. Navíc hranice na Hlučínsku a Těšínsku byly vytyčeny až po roce 1918 a neměly proto z historického hlediska dlouhého trvání. Naše země neměla dostatek peněz na špičkové vyzbrojení své armády na úroveň sousedních silných zemí a navíc po roce 1933 začal silně hrozit fašismus, a tím možnost vzniku války. Proto se uplatnila druhá alternativa. Opevnit hranice proti možnému vpádu. A především tzv. severní válčiště, což byla linie od Bohumína, jako první pak úsek kryjící Ostravu s jejím těžkým průmyslem nazvaný stavební úsek Moravská Ostrava (MO). Ten byl rozdělen na pět podúseků, z nichž prvním byl Bohumín, který začínal u řeky Olše a končil za řekou Odrou.

Práce na jejich vybudování začaly na sklonku roku 1935 a dokončeny byly terénními úpravami začátkem roku 1937. Pracovalo se podle francouzských zkušeností. Francie v té době stavěla známou Maginotovu linii. Dva pevnostní sruby (S) jsou v Šunychlu – MO-S2 U Školy a MO-S3 U Mlýna. Další dva ve Starém Bohumíně – MO-S4 U Šedé vily (známe jej spíše pod užívaným názvem U Transformátoru) a MO-S5 Na Trati. Dva z těchto našich pěchotních srubů jsou unikáty. Objekt S4 měl dva zvony a dvě kopule a S5 byl postaven jako dva jednostranné sruby spojené 22 metrů dlouhou chodbou vedoucí pod železničním náspem. V kritickém roce 1938 byly pod tlakem zhoršující se mezinárodní situace, vybetonovány u Bohumína tři vložené lehké objekty.

Veškeré obranné přípravy však přišly vniveč, protože po zrádné mnichovské dohodě bylo postoupeno pohraničí a republika ztratila většinu opevnění bez boje. Čtyři bohumínské sruby získalo ve zmíněném roce nejdřív Polsko a po vypuknutí druhé světové války v září 1939 Německo. Němci z nich vytrhali zvony a kanónové střílny, které buď použili při budování svých opevnění, nebo v hutích jako vhodný materiál pro jejich další zbrojní výrobu. V našich objektech se zachovalo relativně nejvíc prvků filtroventilace a různých instalačních detailů.

Na konci války v lednu 1945, po drobných opravách zdevastovaných srubů, je fašisté využili jako obrané pásmo, ale marně. Válka skončila a opevnění začala chátrat. Zůstaly mohutné betonové bloky. Opuštěné, mlčící, nepřístupné a tajemné. Jenže vzbuzovaly zájem zvláště mladých lidí, kteří se po demokratizačním procesu v roce 1989 pustili do rekonstrukce zbytků opevnění, aby je následně mohli prezentovat rostoucímu okruhu zájemců.

Od roku 1999 opravují členové spolku KVH Bohumín pěchotní srub MO-S5 „Na Trati“. Tisíce hodin jejich cílevědomé práce a shánění dobových prvků a jejich postupné uvádění do provozu má obdivuhodný výsledek. S výsledky jejich práce se můžete seznámit při prohlídkách objektu. Pravidelné prohlídky probíhají o víkendech a státních svátcích. V případě zájmu lze objekt po telefonické domluvě navštívit i mimo otevírací dobu. Zásluhou členů spolku byl objekt MO-S5 prohlášen v roce 2004 za kulturní památku ČR. Na objektu lze získat turistickou známku a turistickou nálepku č. 694, knihy a pohledy vydané klubem.

Tento objekt musí zůstat mementem, abychom na dějinné události minulosti nezapomínali.

Podrobnější informace příp. zajímavosti naleznete v publikaci Opevňování Ostravska v letech 1935 až 1938 od Ing. Josefa Durčáka, která byla vydána v roce 2005 a v knize Opevnění IV. sboru, část 2 – Bohumínský stavební podúsek, která byla vydána v roce 2009 zásluhou KVH Bohumín a města Bohumín.