15.1.2009 - Historie německých továrních hasičských sborů

V továrnách v německy mluvících částech Čech se zakládaly hasičské sbory pod označením Freiwillige-Fabrik Feuerwehr.
Historie továrních hasičských sborů začíná dříve, než sborů veřejných. První německý tovární sbor dobrovolných hasičů vznikl u přádelny Johann Priebsch v Dolní Smržovce u Tanvaldu (později přádelna Seba 06). Založen byl ve stejný rok jako profesionální hasičský sbor v Praze, tj. v roce 1850. Nejvíce továrních sborů bylo zřizováno v Českých pohraničních okresech s převahou německy mluvícího obyvatelstva, byly to zejména textilní továrny na Ašsku, Broumovsku, Frýdlantsku, Trutnovsku a Liberecku.

V továrnách vznikaly placené hasičské sbory dříve než dobrovolné, např. sbor Arciknížecí těšínské komory Český Těšín (7. července 1863).
První oficiálně uváděný německý tovární dobrovolný sbor v Čechách utvořila v roce 1865 textilní firma Liebeg ve Vesci u Liberce (později textilní továrna KOLORA Liberec-Vesec).
Jako zřizovatelé starých německých hasičských sborů jsou známy Larischovy uhelné doly Karviná (1867), důl Johann a Soda-fabrik Petrovice-Karviná (13. Července 1867), Důl Johannschacht (dnes Důl ČSA Karviná - 10. Července 1867), koželužna Subak a synové "Der Lederfabrik der Herrn J. H. Subak und Sohne in Trebitsch" (27. srpna 1867), Chemická továrna Ústí nad Labem (Chemisch-fabrik Aussig a.d. Elbe později Spolek pro chemickou a hutní výrobu - 1868), Ginzkey Vratislavice nad Nisou (Maffersdorf -1869), Wilhelm Siegmund Frýdlant -1869), továrna a mlýn Branka "Der erste schlesische freiwillige Landfeuerwehrverein Gatz - Podolí, Fabrik und Muhle Branka" (20. května 1871), továrna podnikatele Friedla v Plesné u Chebu (Josef Friedl & Sohne Strumpf u. Wirikwaren-Fabrik Fleissen - 1871), výroba nábytku Thonet Koryčany (později UP Koryčany dnes Koryna Koryčany - 1872), bratří Thonetové Bystřice pod Hostýnem ("Gebruder Thonet" dnes TON, a. s., Bystřice pod Hostýnem - 1873), Tanvaldská přádelna bavlny (1873), Velkostatek Karviná-Ráj (1873), textilka fa Benedikt Scroll a syn Olivětín ("Benedikt Schroll's Sohn" dnes Veba 01 Broumov-Olivětín - 1874), sirkárna Bernarda Furtha Sušice (později n. p. Solo Sušice - 1875), "Freiwillige Fabriks-Feuerwehr Branka" - 10. prosince 1876) "Freiwillige Feuerwehr Gratz - Podoli" (Hradec-Podolí - 10. prosince 1876), tkalcovna Ignáce Klingera Neustadtl (Nové Město pod Smrkem -1876), Severní dráha Ferdinandova v  Bohumíně (25. Června 1877), Karviná-Doly (31. října 1877), sklárny fa S. Reich a spol. Karolinina huť v Novém Hrozenkově (dnes STV Glass, a. s., Valašské Meziříčí - 1878), firma M. Faber (n. p. TYLEX Letovice - 1878), fa Reginald Czermack Teplitz (Teplice - 1879). V roce 1879 byl ustaven spolek německých závodních hasičů v Hanušovicích (Fabriksfeuerwer in Hansdorf-Halbseit) a o rok později Reichova huť v Krásně, v srpnu 1880 byl založen hornický sbor Ferdinandovy šachty z˙Božího Požehnání (později Dobrovolný závodní požární sbor Rosické báňské společnosti v Zastávce u Brna), Hardtmuntova továrna na tužky (L.&C. HARDTMUTH České Budějovice-Hardtmunt fabrik -1883), Cukrovar Rajhrad 1883), Firma Rosenkranz Fojtovice (Voitsdorf - 1883), Sklárna Ústí nad Labem (Glashutte Aussig a. d. Elbe - 1884), Kohnova továrna Český Těšín - 29. Června 1884), Rollfs & Cie. Frýdlant - 1884), Železárny Vítkovice v Ostravě (Werks Berufsfeuerwehr - 1. Července 1884 - dodnes funguje jako HZSP Vítkovice), přádelna Josef Schroll Meziměstí (dnes Veba 03 Meziměstí - 1884), Důl Hohenegger Karviná-Doly (6. listopadu 1884), Karlova huť Frýdek Místek (později Válcovny plechu, n. p., Frýdek Místek - 1884), Válcovny trub Bohumín (1885), akciový cukrovar Vyškov (1888), textilní a obuvnická výroba A. Low Třebíč (1888), Mautnerův textilní závod Náchod ("Benedict-Warndor-ferMautner" - 1892), tkalcovna fa Isák Mautner a syn Náchod (1893), Staatsbahn (státní dráhy České Budějovice - 1893), textilní továrny Cosmanos a Klinger Mladá Boleslav (nyní Tiba - 1893), Burgerliche Brauhaus České Budějovice (Měšťanský pivovar - 1894), Schichtovy závody na Střekově/Schreckensterin (později Severočeské tukové závody dnes SETUZA, a. s., Ústí nad Labem - 1894), První brněnská strojírenská společnost Brno (1894), Textilwerke Mautner, A.-G. ve Frýdlantu (1895), Tabáková továrna České Budějovice (1901, Důl Gabriela Karviná-Doly (8. 7. 1903), Řetenice sklárny (Settenz - 1904), Železárny Třinec (dodnes funguje jako HZSP Třinecké železárny, a. s. - 12. 7. 1906), fa Schmidt Podmoklice - 1911), Chemička Ostrava-Hrušov (1921), firma Furth Neštědice (Nestersitz "Furt" - 1923), Důl Hedvika Petřvald (1924), Důl Pokrok Petřvald (prosinec 1925). Mnohé sbory pokračovaly po roce 1918 resp. 1920 jako České tovární sbory. Sbory opětovně poněmčené za okupace: Drátovny Bohumín (1939), chemička Hrušov (1. dubna 1939), Železárny Třinec (1939), Důl Pokrok Petřvald (1939), Válcovny trub Bohumín (1939).

V průběhu II. sv. války byly někde ustaveny Vojenské požární sbory Wehrmachtu k ochraně pro válku důležité hospodářské objekty a zejména zbrojní závody, např. ve Velkém Meziříčí v bývalé Beckově továrně aj. Po r. 1945 byly tyto sbory opět převedeny na České: Chemička Ostrava-Hrušov, Důl Pokrok Petřvald, Chemička Neratovice, Drátovny Bohumín , Válcovny trub Bohumín , Veba Olivětín, První brněnská strojírna, Železárny Třinec, Chemička Litvínov, Škoda Hradec Králové, Letiště Pra-ha-Ruzyně. Poslední německý hasičský sbor byl přeměněn r. 1948 na Dole Hohenegger v Karviné.
Koncem roku 1887 se německá sekce Z. Ú. H. J. kr. Č. skládala ze 37 továrních sborů s 2478 hasiči. Německá zemská jednota v Království Českém čítala v roce 1912 45 továrních sborů. Německá zemská Jednota pro hasičství a záchrannou službu na Moravě (Deutscher Landesverband fur Feurwehr- und Rettungswesen in Mahren) čítala k r. 1933 21 dobrovolných továrních sborů, k r. 1934 18 dobrovolných továrních sborů (583 Členů a z nich 29 samaritánů). V roce 1936 v německých továrních sborech v Čechách bylo registrováno 1382 továrních hasičů.