Zpravodajství
21.8.2009 - Archiváři postrádají materiály ze srpna 1968
Zdroj: Moravskoslezský deník
Ročník a číslo: 195
Strana: 5
Autor: JANUSZEK, Tomáš
Velký problém mají kronikáři a všichni ti, kdo se snaží dopátrat toho, co se dělo v srpnu 1968 na Karvinsku.
Karviná/Archivní materiály z té doby téměř neexistují, ač prokazatelně pořízeny byly. Po návratu k normálnímu režimu a utužení normalizace totiž tehdejší kronikáři a pracovníci Městských národních výborů zjistili, že jejich revoluční názory by asi nebyly pohodlné - a tak je raději zničili. Tu a tam se sice snímky objeví v soukromých archivech, ale mnoho jich není. Jak to v srpnu 1968 na Karvinsku vypadalo, co se tady přesně dělo, o tom se tedy můžeme dozvědět jen ze vzpomínek pamětníků. Další informace o dění v srpnu 1968 se dá dohledat v regionálním tisku: v Karvinských novinách, Havíři či Nové Svobodě. Na nedostatek pramenů si stěžují i pracovníci Státního okresního archivu v Karviné. "Až do loňského roku jsme neměli v podstatě žádné fotografie. A doklady z karvinského MNV nejsou, protože zápisy z plén se nedochovaly," popisuje pracovnice archivu Veronika Matroszová. Podle jejího kolegy- archiváře Radima Kravčíka záznamy kronikářů o dění v srpnových dnech 1968 existují, ale jsou psány retrospektivně a vylíčeny z pohledu nastupující normalizace. Typickým příkladem je karvinská kronika, kde je odpor občanu proti sovětské okupaci vylíčen jako činnost kontrarevoluce. Až během roku se archivu podařilo sehnat několik fotografií ze srpna 1968. "Jedná se především o fotky protestní hladovky svazáků. A pak zamalované ukazatele směru na křižovatkách, aby tanky nevěděly, kam mají jet. To se tehdy dělo v celé republice, protože s okupací souhlasilo mizivé procento obyvatel Československa," doplňuje Kravčík. Archiv má k dispozici i několik dalších fotografií - jedoucích tanků a další vojenské techniky. "Ale moc jich není, tak do deset kusů," doplnil Kravčík. Dobové fotografie ze soukromých sbírek by archiváři přitom velice ocenili. "Pokud by někdo měl k zapůjčení, budeme velmi rádi," říká Veronika Matroszová. Lépe na tom nejsou ani jednotlivá města. "Je to opravdu bída, materiálů z té doby skutečně moc není, protože byly ničeny." říká kronikář města Bohumína Zdeněk Veselý.
Karviná/Archivní materiály z té doby téměř neexistují, ač prokazatelně pořízeny byly. Po návratu k normálnímu režimu a utužení normalizace totiž tehdejší kronikáři a pracovníci Městských národních výborů zjistili, že jejich revoluční názory by asi nebyly pohodlné - a tak je raději zničili. Tu a tam se sice snímky objeví v soukromých archivech, ale mnoho jich není. Jak to v srpnu 1968 na Karvinsku vypadalo, co se tady přesně dělo, o tom se tedy můžeme dozvědět jen ze vzpomínek pamětníků. Další informace o dění v srpnu 1968 se dá dohledat v regionálním tisku: v Karvinských novinách, Havíři či Nové Svobodě. Na nedostatek pramenů si stěžují i pracovníci Státního okresního archivu v Karviné. "Až do loňského roku jsme neměli v podstatě žádné fotografie. A doklady z karvinského MNV nejsou, protože zápisy z plén se nedochovaly," popisuje pracovnice archivu Veronika Matroszová. Podle jejího kolegy- archiváře Radima Kravčíka záznamy kronikářů o dění v srpnových dnech 1968 existují, ale jsou psány retrospektivně a vylíčeny z pohledu nastupující normalizace. Typickým příkladem je karvinská kronika, kde je odpor občanu proti sovětské okupaci vylíčen jako činnost kontrarevoluce. Až během roku se archivu podařilo sehnat několik fotografií ze srpna 1968. "Jedná se především o fotky protestní hladovky svazáků. A pak zamalované ukazatele směru na křižovatkách, aby tanky nevěděly, kam mají jet. To se tehdy dělo v celé republice, protože s okupací souhlasilo mizivé procento obyvatel Československa," doplňuje Kravčík. Archiv má k dispozici i několik dalších fotografií - jedoucích tanků a další vojenské techniky. "Ale moc jich není, tak do deset kusů," doplnil Kravčík. Dobové fotografie ze soukromých sbírek by archiváři přitom velice ocenili. "Pokud by někdo měl k zapůjčení, budeme velmi rádi," říká Veronika Matroszová. Lépe na tom nejsou ani jednotlivá města. "Je to opravdu bída, materiálů z té doby skutečně moc není, protože byly ničeny." říká kronikář města Bohumína Zdeněk Veselý.