15.2.2010 - U Sázavy se pělo o těšínském mostku

Havlíčkův Brod - Nádhernou výstavu prací sedmi předních českých grafiček v  Galerii Vysočiny v Havlíčkově Brodě pod názvem Není plotna jako plotna v pátek večer zahájil známý pěvecký sbor Limbora poněkud neobvykle - písní Pod těšínským mostkem. Sbor u břehu horního toku Sázavy zapěl "Pod těšínským mostkem teče voda skokem, nemůžu ji zastavit. Měla jsem milého, rozhněvala jsem ho, nemůžu ho udobřit." V Evropě známý folklorista a etnograf Těšínského Slezska, univerzitní profesor Daniel Kadłubiec, neskryl překvapení, že tato píseň se zpívá až na  Českomoravské vrchovině. "Je to polonézový, čili geneticky polský tanec typický pro střední Těšínsko, jehož melodie má různé textové varianty. O jeho popularitě svědčí, že se dostal až na Lašsko, kde ho zapsal nikdo menší, než Leoš Janáček a  nazval starodávným," řekl Kadłubiec Havlíčkobrodskému deníku. Pro zajímavost lidovou píseň z repertoáru havlíčkobrodské Limbory uvedl ve slezské nářeční formě: "Pod cieszyńskim mostkym ciecze woda skokym, nimogym jóm zastawić. Miała żech miłego, rozgniywała żech go, nimogym go udobrzić."

Umělé jméno

A jaká to voda, o níž Limbora u Sázavy zpívá, zurčí pod těšínský mostkem?
Je to řeka odvěkého názvu Olza, v šedesátých letech byla na českých mapách úředně překřtěna na Olši, ale tímto umělým jménem vodě nikdo neříká. Pramení na polské straně Beskyd, v klínu česko-polskoslovenské hranice brzy přelévá hřeben hor, meandruje mezi Jablunkovem a Třincem, rozděluje letos 1 200 let staré město Těšín na českou a polskou část, teče přes Karvinou do Bohumína a na jeho periferii ústí do jedné z největších evropských řek - Odry.
Voda zurčící pod těšínským mostkem tedy splývá s vlnami Baltu.

(IVO HAVLÍK)