27.4.2010 - Tvrdost Komárků v byznyse se nakonec obrací proti nim samotným

Komárkovi prosluli jako válečníci. Války o majetek ale nakonec rozdělily celou jejich rodinu.

Máloco tak dobře ilustruje dvacet let budování českého poválečného kapitalismu jako příběh miliardářské rodiny Komárkových. Podnikatelé z Hodonínska dokázali v první půli 90. let položit základy jedné z  nejúspěšnějších tuzemských kapitálových skupin, která dávno přerůstá hranice České republiky.

Od nuly vybudovali firmu, jejíž hodnotu znalci odhadují na 30 až 35 miliard korun. Jejich úspěch je ale založen na tvrdém, až bezohledném postupu, který ze spojenců a obchodních partnerů rodiny často dělá nepřátele a vyvolává obrovské soudní spory. Tyto rozepře vedou k tomu, že se  impozantní impérium rozpadá. A že se i z otce a syna Komárkových stali nepřátelé.

Od kotlů k těžbě ropy

Komárkovi otec a syn začínali záhy po pádu socialismu s prodejem kotlů a armatur. Vstupním kapitálem pro rodinný podnik bylo 300 tisíc korun úspor, jež do podniku vložil otec. Ten za socialismu pracoval pro firmu, jež montovala plynárenské systémy, měl v oboru zkušenosti, znalosti i osobní kontakty. Syn se stal - jak sám před časem popsal pro HN - v rozjíždějícím se rodinném velkoobchodu "ředitelem, skladníkem, řidičem i výpravčím v jednom."

Počátek 90. let znamenal pro obchodníky zlaté časy. "Když člověk nabídl jen trošku nadstandardní službu, mohl získat i  čtyřicetiprocentní marži a ještě ho zákazníci milovali," popsal to Komárek syn pro HN. Do prosperujícího byznysu se brzy zapojila i jeho sestra Jitka, která zběhla z vysoké školy, aby pomohla vést rodinné účetnictví. Nakonec přišel strýc František, aby rozjel obchody na Slovensku.

Kapitál vydělaný v  armaturách se Komárkovi moudře rozhodli investovat do velké privatizace. K tomu se spojili s bohatými zahraničními partnery - Slovenským plynárenským priemyslem a německou energetickou korporací Ruhrgas.

Němci i Slováci stáli o  získání pozic na českém trhu, a tak Komárkovým na expanzi poskytli rádi kapitál. Založili s nimi společné podniky, které nakoupily nejdřív akcie distribučních plynárenských firem a později i Moravské naftové doly.

Jak později popisoval Komárek mladší, koupi ztrátové těžařské firmy vybojoval proti vůli otce, který považoval tuto investici za velké riziko. Jenomže šlo o chytrý tah.

Komárkovi do těžby naskočili těsně před tím, než na trzích začal několikaletý růst cen ropy i plynu. Novým vlastníkům se brzy povedlo překlopit hospodaření k ziskům. Dnes skupina těží 6 tisíc barelů ropy a plynu denně, kromě Česka drží podíl na těžební licenci v Pákistánu a další ložiska zkoumá v Jemenu, Německu, Rumunsku a Rusku. Předloni (aktuálnější čísla nejsou k dispozici) vydělaly Moravské naftové doly 1,5 miliardy korun.

Peníze z ropy Komárkovi investují do dalších oborů - ovládají bohumínské firmy ŽDB a  Bonatrans, kupují Kovosvit, přebírají kontrolu nad jednou z největších tuzemských cestovek CK Fischer, pouštějí se do mediálního podnikání.

Dravci, co neznají bratra

Jenomže s rostoucím úspěchem se o nich začíná stále častěji mluvit jako o dravcích, kteří neznají bratra.

Strojařské firmy v Bohumíně stejně jako CK Fischer ovládli Komárkovi podle podobného modelu: původním vlastníkům, kteří se  dostali do potíží, nabídli finanční pomoc, pak využili jejich chyb a nakonec celý byznys ovládli sami.

Konfliktem skončila i spolupráce s dlouholetým společníkem - a kamarádem Karla mladšího - Davidem Beranem. Ten Komárkům pomáhal získat jejich největší klenoty - naftové doly, ŽDB či Bonatrans. Beran se dohodl s Komárky, že společně vybudují velký strojařský holding, do něhož začlení obě strany své akcie bohumínských továren, Kovosvitu či téměř polovičního podílu v  ostravských Vítkovicích.

S Komárky se ale Beran dostal do sporů, následovala série soudních a arbitrážních žalob. Obchodní válka s mocnou rodinou pak Berana připravila o většinu majetku. A dodnes se Komárci přou o vítkovické akcie s někdejším Beranovým společníkem Janem Světlíkem.

Podobně se před několika lety zadrhla i původně bezproblémová spolupráce Komárků s SPP a  Ruhrgasem v Moravských naftových dolech. Jakmile se zahraniční partneři pokusili prosadit své názory na řízení proti vůli Komárkových, vypukly spory. Zkušení právní harcovníci Komárkovi vyšachovali zahraniční partnery ze statutárních orgánů, ovládli řízení dolů a rozjela se série soudních sporů a arbitráží.

SPP a E.ON se ale ukázali být silnějšími partnery než hvězdy českého byznysu, zrozené v divokých 90. letech. Před dvěma lety Komárkovi prohráli důležitou arbitráž proti Ruhrgasu ve Vídni, i u českých soudů začali občas bodovat protivníci. Osudový konflikt nakonec končí rozpadem nejen celé mocné skupiny, ale i rozvratem v dosud soudržné rodině z Hodonínska.