19.5.2010 - Proč stojí rozvodny a teplárny blízko vody?

BOHUMÍN Jedna rozvádí elektřinu, druhá teplo. Obě stojí v záplavové oblasti, přestože na nich závisí desetitisíce lidí. Bohumínskou rozvodnu elektřiny se zatím podařilo před vodou ubránit. Město doufá, že do budoucna nebude muset spoléhat jen na nasazení záchranářů. Zdá se  však, že marně. "Velká voda ji zaplavila už v roce 1997. Tehdy jsme mysleli, že jde o tisíciletou vodu, ale po pouhých třinácti letech se to opakuje. Je čas, abychom to s ČEZ začali řešit," řekl místostarosta Bohumína Josef Plášil. Při minulé velké vodě museli rozvodnu vypnout, teď to zatím potřeba nebylo, ale hasiči kolem nímuseli navézt spoustu jílu a vybudovat z něj ochranné valy. "Nestává se často, že by rozvodny byly zaplavovány vodou. V Bohumíně jde o  stoletou vodu," reagovala mluvčí ČEZ Alice Lutišanová. Podle ní nemá smysl stavět rozvodny na kopcích, protože by stejně nemohly napájet zaplavené město. Ale to není případ Bohumína.
Přerov kvůli vodě dočasně přišel o teplo a teplou vodu, protože teplárnu voda už zaplavila. "Stojí v místech, kde povodně již byly. Byla postavena v 60. letech minulého století, my jsme ji koupili na konci 90. let," uvedl mluvčí společnosti Dalkia Milan Wagner. Firma po zkušenostech postavila v roce 2005 na vyvýšeném místě záložní zdroj tepla, kde se spaluje i plyn a topný olej. "Přesto budeme moci obnovit dodávky tepla teprve na konci týdne, protože je potřeba odčerpat vodu z  páteřních parovodů ve městě," popsal Wagner. Mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová uvedla, že u nových staveb už se musí brát v potaz i  blízkost řeky. Ochranu stávajících podle nímusí řešit obce či kraje. "Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků v  záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání," uvedla k tomu mluvčí.