21.5.2010 - Náš kraj může mít zase pocit, že se na něj všichni vykašlali

Velká voda v našem kraji snad opadává, před lidmi v postižených oblastech je spousta těžké práce a v nich dost divný pocit. A těžko se jim divit. Způsob, jakým se k neštěstí postavili téměř všichni vládní činitelé a reprezentanti státu, působí, jakoby náš kraj ani k České republice nepatřil. Kromě ministrů Peciny a Bartáka, kteří mají podobné tragické situace rezortně na starosti, se  nikdo na místech povodní podívat nebyl. Samozřejmě že prezidentova nebo premiérova přítomnost by obyčejným lidem fakticky mnoho nepomohla. Pánové by asi ruku k dílu nepřiložili. Pocit, že se hlava státu nebo šéf kabinetu byl podívat na vlastní oči na to, jak tady lidem doopravdy je, by byl ale určitě mnohem důležitější.
Prezident Klaus svůj vztah k Moravě a Slezsku demonstroval po  svém. Pozval k sobě do Prahy hejtmany postižených krajů, kteří mají plné ruce práce a nemají čas na schůzování, a pak lidem v zatopených domech z televizní obrazovky vzkázal, že by příště měli postavit své domovy pět deset metrů výše. Přesně to lidé v třeba Bohumíně potřebovali slyšet. Zejména v situaci, kdy k nim prezident prohovoří z Prahy, která má jeden z  nejlepších protipovodňových systémů na světě. Za čtyři miliardy korun. V  Troubkách nemají už podruhé za pár let nic, sotva jakžtakž dali dohromady své domky, mají vodu zase až po okna. Není možné se lidem divit, že je poslední události utvrdily v tom, že se na ně v Praze zase vykašlali. Ono to tak nejenom vypadá, ono to tak asi zase je.