7.6.2010 - Dagmar Hoferková: "Říkáme lidem, ať se nebrání pláči"

"Naši pomoc lidé ze zaplavených oblastí přijímají velice kladně," uvádí vedoucí dobrovolnického centra humanitární organizace Adra v Ostravě

BOHUMÍN Nejen s úklidem domu a majetku, ale i s  vylepšením psychiky potřebují pomoci lidé ze zaplavených oblastí v kraji.
"Psychosociální pomoc už jsme poskytli desítkám lidí," říká DagmarHoferková, vedoucí dobrovolnického centra Adry v Ostravě, jedné z humanitárních organizací, které zasaženým povodní pomáhají.

* Kterým lidem jste psychosociální pomoc nabídli především?

Vytipovávali jsme hlavně lidi, kteří měli zatopené domácnosti. Uněkterých jsme museli na rozhovor zůstat déle. Lidé si potřebují povídat o tom, co zažili. Byli jsme v celé oblasti Bohumínska, jsme ale připraveni pomoci i v Karviné a Petrovicích.

* Jak vás lidé přijímají?

Reagují na nás velice kladně, protože přicházíme z  organizace, která nemůže za to, co se stalo -a naopak nabízí pomoc. Pozitivně vnímají, že se nám mohou vypovídat, že se mohou i rozčilovat. Nyní hledají viníka svých potíží.

* Jak jsou na tom psychicky?

Mnozí opravdu špatně, protože ta situace je dlouhá, v posledních dnech pršelo opakovaně. Ve středu, když se blížila další vlna srážek, byli mnozí opravdu velmi pesimističtí.

* Na některých místech povodeň přišla v posledních týdnech dvakrát. To musel být velký nápor na psychiku.

To ano, ale lidé jsou na  jednu stranu nazlobení, na druhou stranu už trochu psychicky padají na dno. Někdy mi přijde, že je ta zloba tak nějak drží nad vodou.

* Prožívají to hůř starší lidé?

Určitě. Nejvíce se věnujeme právě lidem, kteří jsou osamocení a nemá je kdo podepřít. Máme třeba i případ, kdy paní pečuje o  imobilního manžela. Starosti s ním má i v běžném životě, o to komplikovanější je to nyní. Neměl jí kdo pomoci, zprostředkovali jsme jí několik dobrovolníků.

* Daří se vám lidi dostat ze dna?

Podstatou vzájemného rozhovoru je zachytit něco pozitivního a toho se držet. Každý má pozitivum někde jinde. Někdo ve své vnučce, někdo ve vidině, že zase jednou půjde na ryby. Toho se  snažíme v rozhovoru chytit a ukázat člověku, že v jeho životě jsou i věci radostné. Vždy, když z domácnosti odcházíme, lidé nám strašně děkují. Samozřejmě, že se pak do těch míst znovu vracíme.

* Asi lze těžko zformulovat radu, jak lidem pomoci z psychických obtíží.

Je to hodně individuální, ale vždy na místě lidem říkáme, ať se nebrání pláči a emocím, které prožívají, protože to je obrovský ventil, který je třeba popustit a kterým mohou napětí dostat ven. Emoce je třeba prožít, zažít a překonat. Uněkoho to jde rychleji, u někoho pomaleji.