7.9.2010 - Chráněné bydlení. Je ho moc, nebo málo?

Chráněného bydlení pro postižené stále není mnoho. Organizace, které jej zřizují, uvažují o rozšíření služeb a zvýšení počtu míst.

Karvinsko - Míst použitelných jako chráněné bydlení pro hendikepované je v regionu poskrovnu. Například v Českém Těšíně v dříve soukromé vile bydlí pět lidí. To je ovšem jediné místo, které je možné využít. Karviná, ač mnohem větší město, nabízí v rámci chráněného bydlení pouze dvě místa.

Chráněné bydlení jako druh sociálních zařízení v regionu chybí, a proto ne všichni hendikepovaní dostanou šanci na téměř samostatné bydlení mimo ústav. Obyvatelé chráněného bydlení jsou různě hendikepovaní a zcela samostatné bydlení by nezvládli.

Proto k nim chodí asistentka, která jim pomáhá s věcmi, které potřebují zařídit. Život "naostro" Výhody? Lidé v chráněném bydlení nemusejí žít v ústavu a jsou alespoň částečně samostatní a nezávislí. Přesto těchto bytů zatím není tolik, kolik by bylo potřeba. Rýsuje se však naděje, že se situace o něco zlepší. Moravskoslezský kraj totiž v současnosti pracuje na několika projektech zaměřených na vytvoření chráněných bydlení příspěvkových organizací kraje. Mezi nimi je například Domov jistoty v Bohumíně a v  Karviné.

"Krajský úřad podporuje chráněné bydlení, jeho rozvoj a vznik nových míst," potvrdila mluvčí kraje Šárka Vlčková. Kromě kraje se snaží o  zvýšení počtu chráněného bydlení i sociálně zaměřené organizace. O rozšíření této služby uvažuje například také Slezská diakonie.

"A také o novém zařízení Podpora samostatného bydlení, kterou bychom chtěli zavést i na Těšínsku a Karvinsku. To funguje už ve FrýdkuMístku, je to podobné jako chráněné bydlení, jen tam žijí lidé s větším stupněm samostatnosti," uvedla Romana Bélová ze Slezské diakonie. Do takového bytu dochází asistentka méně častěji než do  chráněného bydlení.

"Do této nové služby by mohli jít jednak současní klienti z chráněného bydlení, a uvolnit tak místo dalším, jednak z našich středisek," doplnila Bélová.

Potenciál na to klienti diakonie podle ní mají. "Jen s nimi pracovat a rozvíjet ho," upozorňuje Bélová.

V téměř každém městě takové bydlení pro postižené existuje. Jenže místa se dají spočítat na prstech jedné ruky a jejich kapacita nestačí ani náhodou. "Máme byt se  službou chráněného bydlení, pod Sociálními službami města," řekla mluvčí Karviné Šárka Swiderová. V Karviné je tento byt se dvěma obyvateli ovšem jediným, žádný další takový již ve městě neexistuje. Přitom postižených, fyzicky i mentálně, je ve městě mnoho a spousta z nich i jejich rodiny by službu jistě ocenila. Několik dalších takto fungujících míst je také v Havířově nebo Orlové.

V kraji je momentálně evidováno celkem 21 služeb typu chráněného bydlení s kapacitou 351 lidí. Na území někdejšího okresu Karviná je těchto evidovaných služeb šest

(NINA MACOŠKOVÁ)