7.1.2011 - Čeští a polští studenti si výtečně rozumí

Gymnázium Františka Živného v Bohumíně rozhodně není školou, která by existovala jen sama pro sebe, ale udržuje družební vztahy s Lyceem Mikuláše Koperníka v polském Těšíně. V rámci této družby se ve čtvrtek 1. prosince uskutečnil tradiční "Český den" (neboli polsky "Dzień Czeski"). Taková setkání spočívají ve vzájemném poznávání obou národů, respektive představování města, v němž žijeme, nebo školy, na níž studujeme, přičemž pokaždé jsou zaměřena na jiné téma. Zatím poslední setkání jsme se věnovali možnostem kulturního a zájmového vyžití v našich městech, doplněné o hudební a  divadelní vystoupení. Studenti obou škol se ve výstupech střídali. Program zahájila prezentace o symbolech a památkách Těšína, následně Kamil Števanka uvedl práci Beáty Slaninové na téma všeobecného kulturněvolnočasového vyžití v  Bohumíně. Aby polské posluchačstvo lépe porozumělo našim výkladům, mluvené výstupy byly bezprostředně tlumočeny do  polštiny Michaelem Fieldem z druhého ročníku. Dále se z našich řad představil Samir Lepara se svými fotografiemi a Denisa Glacová, která mladé polské vrstevníky seznámila především s výtvarnými díly našich studentů Jonáše Stoklasy a Noemi Valentíny. Velký aplaus sklidilo vystoupení folkové skupiny Pilgrim ve složení (byť nekompletním) Jan Nevyjel, Vít Přibyla a Noemi Valentíny. Umně zahrané keltské melodie přišly v Těšíně evidentně k chuti. Ani Poláci však nezůstali pozadu, co se týče hudby. Hráli, zpívali amy se bavili. Došlo i na divadlo: Těšíňané zahráli několik kratších lidových kusů; naši Jan Sebera v roli vlka s "beránkem" Lukášem Smrčkem zase předvedli jednu z  Krylovových bajek. Vlkův výkon byl vskutku heroický. Po programu jsme měli možnost občerstvit se u švédských stolů s chutnými pokrmy připravenými přímo studenty tamější školy a vyměnit s nimi pár slov, načež jsme jako již tradičně zamířili do Muzea Těšínského Slezska, což byl již poslední bod programu. Máme tedy za sebou další povedenou česko-polskou akci a osobně bych se  nezlobil, kdyby takových bylo víc. A nebylo by vůbec od věci, kdyby byl větší důraz kladen přímo na osobní interakci. Je přece škoda, když někdo k dorozumění s našimi příbuznými Slovany musí využít angličtinu...

(Michal Roj, účastník akce a student Gymnázia Fr. Živného)