3.3.2011 - Karviná. Uhelné království v pohraničí

Sedmička startuje nový seriál. Přináší okamžiky, které se navždy vepsaly do  historie města. Prvním je nález a těžba uhlí na Karvinsku.

První z řady zajímavých dat a událostí, které ovlivnily život lidí na Karvinsku, je rok 1776. Právě tehdy odborníci zjistili, že na karvinském panství je uhlí. Našli ho na  vrchu Čechovice majitele Jana Erdmanna Floriana Larische. Odborníci zjistili, že je zdejší uhlí opravdu kvalitní, a tak ho začali v roce 1794 horníci pravidelně dobývat. "Ze začátku se nedobývalo uhlí z přílišné hloubky. Těžilo se spíše jako v lomu. Podobně jako v současnosti začali horníci těžit až po nějakém čase. Uhlí dobývali úklonnými štolami raženými přímo v uhelných slojích a mělkými jámami, které se nazývaly dukly," informuje David Pindur, zástupce ředitele Muzea Těšínska. Štoly razili horníci jen krátké a v malých vzdálenostech od  sebe. Uhlí se nakládalo vidlicemi nebo lopatami do "neciček" nebo beden, které nosili k jámě, k přepravě sloužila i kolečka, která postupně nahradily důlní vozíky. Do nich se koncem 19. století vešlo pět set až sedm set kilogramů materiálů. "Výrazný rozvoj těžby přišel v polovině 19. století. Podnikání v  této oblasti podpořil hlavně rakouský báňský zákon vydaný v roce 1854. Počátkem sedmdesátých let 19. století patřily k technicky vyspělým jámám například jámy Jan Karel, Jindřich, Hlubina a Františka, Jindřich (Deym), Evžen, Albrecht (Hedvika) a další," vyjmenovává Pindur. Už od samotného počátku začalo hornictví měnit zdejší, původně zemědělský kraj. Kvůli těžkému průmyslu začaly ? rmy stavět železnici i nové domy pro zaměstnance. Každý karvinský důl měl kdysi svou hornickou kolonii. Po některých už zbyly jen chodníčky, v jiných lidé stále bydlí. Život v hornických koloniích byl často krutý, a lidé možná proto drželi hodně pospolu. Mnozí v minulosti spávali na zemi a prali na valše. Jsou věci, které se nezměnily dodnes. V některých domcích žijí lidé bez teplé vody, kterou ohřívají na kachlových kamnech v kuchyni. Přesto by neměnili. "Je to více než čtvrt století, co jsme se sem se ženou přistěhovali z Lazů, které tenkrát bourali. Na sídliště jsme jít bydlet nechtěli za žádnou cenu," popsal Oskar Sniegoň ze Staré Orlové. Jedna z osad v Karviné stávala například u dolu ČSA. Tam, kde je dnes velké parkoviště pro zaměstnance šachty.

Po kolejích rychle a levně

Levnou a rychlou dopravu uhlí měla zajišťovat Severní dráha Ferdinandova a dráha košicko-bohumínská. K dráze pak od roku 1870 vedly visuté lanové dráhy. "Těžebními giganty působícími počátkem dvacátého století na  zdejším teritoriu byly Larisch-Mönnichovo těžířstvo a Báňská hutní společnost. Těžba uhlí ovlivnila i vznik řady oborů, které s touto činností bezprostředně souvisejí, jako důlní záchranářství, důlní měřičství, specializované školství a  další," pokračuje Pindur. Kořeny jednoho z vůbec nejstarších záchranářských útvarů na území Čech, Moravy a Slezska sahají do let 1853 až 1855, kdy báňský úředník kamenouhelných dolů hraběte Larisch-Mönnicha Heřman Menzel sestavil v  Petřvaldě družstvo deseti mužů, kteří vypomáhali například při požárech. "První vyspělá záchranná stanice vznikla na Lazech na Dole Nová jáma roku 1912," upřesňuje Pindur. Hornictví se v kraji nezadržitelně rozvíjelo. Po 2. světové válce přišla nová vlna rozvoje. Budování nových dolů pokračovalo. V  listopadu roku 1960 se začalo těžit uhlí na Dole 9.květen ve Stonavě. Stavba dalšího dolu, tentokrát jím byl ČSM, začala 1. září 1958. V červnu 1972 vyhloubili dělníci závod 2 Dolu Darkov. "Dnes tvoří ostravskokarvinský revír hlavní oblast těžby černého uhlí v České republice. Je tu devadesát procent veškerých zásob uhlí. Vysoká kvalita hrála velkou roli už v hospodářství RakouskaUherska, ještě větší pak po vzniku samostatného Československa," dodává závěrem Vladislav Sobol, mluvčí Ostravsko-karvinských dolů.

(Michaela Budošová, Karviná)

---

MALÝ HORNICKÝ SLOVNÍK

halda: povrchová skládka vytěžené rubaniny umístěná v blízkosti štoly, dolu
pinka: trychtýřovitá prohlubeň na místě zavaleného dolu
zmáhání: zpřístupnění starého nebo zavaleného důlního díla