21.2.2012 - Cimbálová muzika Iršava umí oslovit mladé posluchače

Sympatické hudební seskupení tvoří samé dívky

Zadáno pro mladé kapely

Ostrava – Obdiv fanoušků není vždy podmíněn hutnými kytarovými riffy, dunivou baskytarou a bicími. Zalíbit se dá posluchačům i v krojích a s cimbálem – a to jak pamětníkům, tak i – světe, div se – mladé generaci. Příkladem je cimbálová muzika Iršava, jejíž uměleckou vedoucí Kateřinu Bílou jsme požádali o rozhovor.

• Jaké byly začátky Iršavy? V čem spočívala motivace založit takovéto uskupení?

Ostrava se dá metaforicky označit za tavicí kotel lidí ze všech koutů země, kteří zde přicházeli v historii za prací. Stejně tak i naše rodiny pochází z různých oblastí – například z Valašska, Lašska, Hané. Všechny tyto vlivy se přetavily do podoby dnešní Iršavy. Původně jsme hrály každá v jiném hudebním uskupení, ale po několika akcích jsme se začaly poznávat a daly se postupně dohromady. Jakkoliv pateticky to může znít, motivací nám byla úcta k našim tradicím a kořenům, přičemž dobrý způsob, jak toto realizovat, může být právě folklorní hudba.

• Každý asi tuší, jak funguje rocková kapela. Jak to ale je u takové cimbálovky?

Frontman a ekvivalent k hlavnímu zpěvákovi je takzvaný primáš. Na něm vše stojí – udává tempa, tvoří repertoár, hraje sóla. Unás jsou to první housle. Velkou roli má také kontrabas, který dělá základ muziky. Ten doplňuje a obarvuje violový kontr, jenž hraje synkopy, čímž dodává písním onen folklorní charakter. Rytmiku, melodii a harmonii může hrát cimbál. Vnašem případě je celek obvykle podporován ještě klarinetem.

• Co tvoří váš repertoár? Máte i vlastní autorské skladby?

Vyloženě autorské sice ne, ale často hrajeme písně jazzové či rockové hudby upravené pro lidové nástroje. Takovéto skladby obsahují asi nejvíce naší invence. Jinak tvoří páteř repertoáru lidovky – z Moravy, Slezska, Čech, Slovenska, ale také například z Rumunska (a to v původním jazyce). Bohudík,mohu taky neskromně uznat, že se instrumentálně pořád zlepšujeme, a písně jsme tedy schopny zahrát v lepším provedení, než je lidé hráli původně. Ve výsledku je to však ale většinou úplně jedno, neboť mnoho našich koncertů končí v pozdních ranních hodinách několikátým opakováním Vínečka bílého (smích).

• A na závěr – co vás vlastně na folklorní muzice baví nejvíce?

Společná vystoupení jsou pro nás především jedním velkým odreagováním se od zbytku pracovního nebo studijního života. Mimo kapelu jsme vlastně natolik vytížené, že ani nemáme čas a chuť se nějak hádat. Což je dobře. Motivací k dalšímu hraní jsou samozřejmě pozitivní reakce publika, k mému překvapení mnohdy i toho mladého. Na rozdíl od předešlých časů, kdy byl tento druh hudby cíleně podporován, dnes lidé k folklorní muzice, zpěvu a tanci přicházejí přirozeněji. Pro mnoho mladých lidí je vlastnit kroj velká čest, folklorních akcí, festivalů s hojnou účastí přibývá. Ato náš těší.

---

VIZITKA

Název: Iršava
Rok založení cimbálové muziky: 2003
Současná sestava: Klára Zezulková – první housle, Pavla Slavíková – první housle, Petra Vašková – viola, Veronika Žochová – cimbál, Kateřina Bílá – kontrabas, Petr Ťopek Žoch jako host – klarinet a nosič cimbálu
Žánr: cimbálová muzika
Rodné město: Ostrava
Nejbližší akce: 24. února Valašský Bál – K­Trio Ostrava­-Hrabůvka, 25. až 30. března – Promo akce ČR – Kyjev, 31. března Vítání jara – Bohumín, 16. května – klub Parník Ostrava, společný koncert s kapelou Šajtar a hostem Rudou z Ostravy