Zpravodajství
2.4.2012 - V Břeclavi byla odbočka na Brno
Zdroj: Brněnský deník
Ročník a číslo: 79
Strana: 4
Autor: Jana Vondrová
Jižní Morava – Národní přírodní památka Váté písky získala svůj charakter díky stavbě železnice, která spojila Vídeň s dalšími významnými městy tehdejšího císařství. "Byla to první trať pro parní vlaky na našem území," vysvětluje fanoušek železnic Ondřej Sychra. Předtím existovaly jen koněspřežky. "Stavba byla podnikem bankovního domu Rothschildova, jenž obdržel na padesát let povolení ke stavbě a provozování dráhy z Vídně do polských Bochnic s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy a ještě některými menšími," popisuje plánovanou trať Ottův slovník naučný. Císařské privilegium ke stavbě získal bankovní dům v roce 1836. Záhy je převedl na nově vzniklou společnost Výhradní privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Práce na trati začaly o rok později. První úsek postavili dělníci od Vídně do Břeclavi. "Z Břeclavi vedla odbočka na Brno," říká Sychra. Do Brna začaly jezdit vlaky v červenci 1839. "Tehdejší brněnské nádraží se nacházelo na místě nynějšího pátého a šestého nástupiště," dodává Sychra.
V následujících třech letech přijel první vlak také do Přerova, Olomouce a Lipníka nad Bečvou. Tam musela společnost, která železnici stavěla, práce přerušit. Náklady byly totiž vyšší, než se předpokládalo. Společnost nedostala od státu peněžní podporu, o kterou žádala. Před bankrotem ji zřejmě zachránila rostoucí nakládka v Lipníku. Po několika letech mohla stavba pokračovat. "Už roku 1847 začala se provozovati vozba až do Bohumína a téhož roku začala se stavěti přípojka do pruského Annabergu," uvádí Ottův slovník naučný. Spojení s Pruskem a jeho železniční sítí se stalo klíčové. Severní dráha císaře Ferdinanda mohla být propojena s železnicí do Berlína, později i do Krakova.
Aby si společnost, která železnici stavěla a provozovala, zabezpečila palivo, koupila podle Otty uhelné doly v Ostravské pánvi a Vítkovické železárny. V osmdesátých letech devatenáctého století obnovil císař společnosti privilegium k provozování tratě na dalších padesát let. Začátkem dvacátého století ale byly všechny dráhy zestátněny.