12.7.2012 - Na severu silně lilo několik dní, voda pak zalila i zbytek Moravy

Vodní peklo, které se v roce 1997 rozpoutalo na celé Moravě, zavinily několikadenní přívaly deště v dnešním Moravskoslezském kraji. "V pátek 4. července dorazila ze západní Evropy nad Českou republiku studená fronta s četnými lijáky a lokálními bouřkami. V sobotu se nad Moravou a Slezskem vytvořilo takzvané střihové proudění. Ve vyšších vrstvách atmosféry proudil teplý a vlhký vzduch ze severní Itálie, v přízemní vrstvě chladnější vzduch od severozápadu. Na jejich společné hranici vznikla silná vrstva vzduchu extrémně nasyceného vlhkostí, ze které nadměrně pršelo. Nejvíc v Beskydech a Jeseníkách," líčí Tomáš Řehánek, šéf hydrologů Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě. Téměř stejná situace panovala až do úterý 8. července. A zhoršoval ji severní vítr. Po svazích beskydských i jesenických hor totiž stoupal vzduch nahoru a cestou se zbavoval přebytečné vlhkosti.

Když déšť konečně ustal, pod vodou byly obce ve všech šesti okresech dnešního Moravskoslezského kraje. Povodeň se ale postupně šířila i do dalších částí Moravy a sousedního Polska. Proč? Pršelo extrémně, například na Lysou horu spadlo v červenci před 15 lety tolik vody jako jindy za půl roku. A vody v řekách na severu Moravy a ve Slezsku bylo příliš mnoho. Například horní Opava na Krnovsku dosáhla úrovně 700leté vody, to znamená, že od počátku našeho letopočtu se taková povodeň vyskytla maximálně třikrát. Opavou protekla voda 500letá, řeka Odra v Ostravě či Bohumíně dosáhla úrovně 200leté vody. A to množství vody muselo samozřejmě někam odtéci. "Korytem Odry doputovala voda do Polska, korytem Moravy na Olomoucko, Zlínsko a dál na jih Moravy," líčí ostravský meteorolog Tomáš Ostrožlík.