5.10.2012 - Martin Opic se vrátil zpět do Bohumína

Bohumín – Kádr fotbalistů Bohumína, momentálně devátého celku krajského přeboru, trápí v posledních týdnech marodka, a proto jim určitě přišel vhod návrat Martina Opice. Zkušený čerstvě pětatřicetiletý útočník se vrátil po třinácti letech, které strávil v pražských Bohemians, litevském Kaunasu, Ústí nad Labem, Karviné, Hlučíně a naposledy v Českém Těšíně. Na začátku minulého týdne se narychlo domluvil s vedením a hned ve středu naskočil do pohárového zápasu s Dolní Datyní, ve kterém také vstřelil jednu z branek. "Jeho výkon v zápasech hodnotíme kladně. Očekáváme od něj zvýšení kvality hry ve středu pole nebo v útoku," řekl na adresu nové posily asistent trenéra Poštulky Ivo Cichoň.

• Zatím máte v novém působišti na svém kontě dva zápasy. Jak byste kratičké účinkování v Bohumíně zhodnotil?

Proti Heřmanicím to bylo lepší. Ale svůj výkon bych příliš nehodnotil, protože ještě potřebuji potrénovat. Navíc jsem proti Heřmanicím hrál vůbec poprvé ve středu zálohy.

• Co vás vlastně přimělo k návratu do klubu, jehož jste odchovancem?

Za tím stojí dva chlapi, se kterými se znám už hodně dlouho. Lukáš Fluxa a Milan Srníček jsou moji kamarádi, a když jsem skončil v Českém Těšíně, tak jsme se dlouze bavili nejen o fotbale a řekl jsem jim, že na závěr kariéry bych se chtěl vrátit zpátky do Bohumína. Poté jsme se domluvili. Měl jsem i jiné možnosti, ale u nich by to bylo daleko na dojíždění.

• Jak na vás působí krajský přebor, který jste si zahrál už i na jaře v dresu Českého Těšína?

Fotbal je samozřejmě o poznání pomalejší než v lize, ale to se tak vlastně nedá porovnávat. Je to hodně o hráčích. Kdyby ti kluci byli lepší, tak hrají samozřejmě výš. Tím je ale nechci shazovat, protože tu jsou velmi dobří fotbalisté.

• Když se ohlédnete za tím, co jste dokázal, co si říkáte?

Jsem docela spokojený. Splnil jsem si svůj sen, co jsem měl, to znamená zahrát si ligu a navíc také předkolo Ligy mistrů, kde jsme hráli o postup do skupiny. Živil jsem se tím pět nebo šest let. Kdybych mohl vrátit čas, tak bych něco udělal jinak, ale to už bylo a nevrátím to.

• Neláká vás třeba poté, co skončíte s aktivním hraním, kariéra trenéra?

Tak zatím ještě aktivně hraju, ale hlavně mám svou práci, která mě naplňuje. Trénovat v tuto chvíli určitě nechci. Nic mi to neříká. Třeba se stane něco, co mě k tomu přivede, ale zatím nad tím neuvažuji. Rozhodně to nemám za cíl.