8.1.2013 - Střípky z ostravského kalendária pro tento týden

9. leden 1904

Dne 9. 1. 1904 byl zahájen provoz na úzkorozchodné parní dráze spojující Slezskou Ostravu s Hrušovem. Provozovala se zde jak osobní, tak nákladní doprava, která zejména přepravovala uhlí z jámy Trojice ve Slezské Ostravě do továrny na sodu v Hrušově ve zvláštních samočinných výsypných vozech. Dráha měla původně délku 3,1 km a mezi konečnou u Říšského (dnes Sýkorova) mostu a hrušovským lokálním nádražím na ní byly zřízeny čtyři zastávky. V Hrušově se nacházela vozovna a dílny pro opravu vozového parku. Jízda po celé trati trvala přibližně 16 až 18 minut a jízdné ve druhé třídě stálo 22 haléřů. V roce 1911 došlo k elektrifikaci dráhy a jejímu prodloužení až na Zárubek, kde se propojila s místní dráhou Moravská Ostrava – Karviná. Po vystavění mostu přes železniční trať z Vídně do Krakova byla dráha v červenci 1914 prodloužena do Bohumína. Provoz na ní fungoval do počátku 60. let, kdy začaly být rušeny její jednotlivé úseky. Poslední úsek mezi Hrušovem a Bohumínem byl zlikvidován v roce 1973.

10. leden 1985

Dne 10. 1. 1985 zemřel v Praze operní a koncertní pěvec Beno Blachut. Rodák z Vítkovic (* 1913) pocházel z havířské rodiny, jeho otec padl v první světové válce. V letech 1927 – 1933 pracoval Beno jako dělník ve vítkovické kotlárně. Se zpěvem začínal jako amatérský sólista a člen sboru v katolických chrámech ve Vítkovicích a Zábřehu. Od roku 1927 byl rovněž členem sboru Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě. V roce 1935 úspěšně složil přijímací zkoušky ke studiu zpěvu na pražské konzervatoři. První profesionální angažmá operního sólisty získal v roce 1939 v Městském divadle v Olomouci. Od roku 1941 byl členem opery Národního divadla v Praze. Ve své době se stal jedním z nejobsazovanějších a nejpopulárnějších českých operních pěvců, který měl i řadu nabídek k hostování na zahraničních scénách. Byl mezinárodně uznávaným koncertním umělcem a interpretem se širokým záběrem.

13. leden 1873

Dne 13. 1. 1873 byl vypsán konkurz na učitelská místa na nově otevřené horní škole v Moravské Ostravě. O zřízení nejstarší ostravské střední odborné školy se rozhodlo ve Vídni v roce 1872. Uchazečům o učitelské posty byly nabídnuty na tehdejší dobu velmi slušné finanční podmínky: roční plat ve výši 1800 zlatých, po čtyřech letech navýšený o dalších 200 zlatých, a kromě toho příspěvek na bydlení ve výši 350 zlatých ročně a deputátní příděl uhlí. Přesto se po dva roky do konkurzu nikdo nepřihlásil a tak zřizovací výbor školy rozhodl, že výuka bude svěřena technikům místních důlních závodů. Ředitelem horní školy byl jmenován Ing. Josef Hýbner z Vítkovických kamenouhelných dolů, který měl zkušenosti s pedagogickou činností na horní škole v Banské Štiavnici. Prvními učiteli se stali důlní inženýři Karel Čížek, Václav Polívka a Václav Červinka.