3.4.2013 - Nacisté i komunisté výstavbu národní dálnice zakázali

Národní dálnice se začala budovat 2. května 1939. To již bylo v době protektorátu Čechy a Morava, a proto se nazývala protektorátní. Práce se naplno rozběhly a dle původního harmonogramu prací měly být první úseky zprovozněny již 30. října 1940. Ale k tomuto datu už více než rok probíhala druhá světová válka a to mělo negativní dopad i na odvětví dopravního stavitelství. 1. srpna 1941 byl vydán zákaz civilních staveb. To ještě dálnice obdržely výjimku. Už 20. října toho roku je vyhlášeno nové nařízení o zákazu používání cementu. A cement je nezbytnou složkou betonových konstrukcí. K 30. dubnu 1942 je vydán zákaz používání cementu na všech civilních stavbách a to je také definitivní konec výstavby dálnice. Práce na třech mostech (Šmejkalka, Sedlický potok a Želivka) ještě omezeně pokračují, ale do konce roku jsou zaraženy i tam. Do té doby bylo rozestavěno 77 km této dálnice převážně ve středních Čechách a Chřibech.

Po osvobození vydává prezident Beneš dekrety nařizující dostavbu dálnice z Prahy na Slovensko a až na hranice SSSR. Prací se povětšinou ujímají firmy, které budovaly dálnici již za protektorátu. Jenže po únoru 1948 se hospodářství československého státu orientuje jiným směrem a výstavba je opět utlumována. Je zrušena trasa národní dálnice přes Chřiby a v prosinci roku 1950 jsou práce zcela zastaveny. V té době je hotovo na 60 mostů na 75 téměř dokončených kilometrech národní cesty. Jenže vývoj motorismu a rozmach dopravy nejde zastavit, takže je v roce 1963 vypracován harmonogram rozvoje dálničních sítí a silnice nejvyšší třídy opět dostávají v Československu zelenou. Část z Prahy do Brna je označena D1 a část vedená z Brna nově do Bratislavy D2. Slavný den nastává 8. září 1967. To je slavnostně zahájena výstavba dálnice D1 v úseku Praha – Mirošovice. Práce úspěšně pokračují a na jaře 1969 se již buduje druhá část v úseku Brno – Kývalka (katastrální území Omice u Rosic).

Úsek z Prahy do Mirošovic je zprovozněn 12. července 1971 a úsek z Brna na Kývalku 6. září 1972. Do výstavby bylo zahrnuto 110 km dálnic D1 a D2 a 8. listopadu 1980 byla předána provozu celá dálnice D1 z Prahy do Brna. Roku 1983 bylo rozestavěno pokračování směrem na Vyškov a Ostravu (původně značená D47) a dnes D1 vede k Přestavlkům u Přerova. Dále postupuje od Lipníka nad Bečvou do Ostravy, Bohumína a na státní hranici, kde pokračuje jako polská dálnice A1 do Gliwice. Československá dálnice měla vést z Prahy až k východní hranici státu. Po rozpadu federace vede česká dálnice D1 z Prahy do Brna, dálnice D2 z Brna do Bratislavy a odtud na slovenskoukrajinské hranice slovenská dialnica D1. Národní dálnice se začala budovat již roku 1939 a hovořili jsme zde o velkých mostech, které dostaly výjimku. Na ně se podíváme již v příštích dílech.