4.4.2013 - Klausova nevelezrada

Žaloba na Klause nemá jednoznačného vítěze

Ústavní soud v cause "Klausova velezrada" rozhodl šalamounsky. ŽALOBU NA PREZIDENTA NELZE PROJEDNAT, pokud mezitím pozbyl mandátu. Rozhodnutí je logické, ale nechalo za sebou nejistotu, kdože je vlastně vítězem. Jestliže amnestii vyhlásil bývalý prezident již na Nový rok, měli žalující senátoři dva měsíce, aby ji podali včas, tedy v době, kdy byl Klaus ještě ve funkci. Přesto ji podali až dva dny před jeho odchodem, kdy bylo jasné, že se jí nestačí Ústavní soud zabývat. Zákonitě se tedy nabízí otázka, zda otálení nebylo motivováno i tím, že si senátoři nebyli jisti v kramfl ecích a že dopředu počítali s tím, že Ústavní soud shodí jejich argumenty se stolu.

Ostatně i předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha své spolustraníky upozorňoval na možná rizika žaloby na tajném jednání Senátu, které žalobu pro velezradu projednávalo. Rezultát Ústavního soudu se dá mezi řádky interpretovat i tak, že se předloženou žalobou raději ani nebude zabývat. Že to ústavní soudci neřekli naplno a že zvolili politicky neutrální variantu zdůvodnění, může vyplývat z toho, že někteří z nich, včetně předsedy Pavla Rychetského, chtějí opětovně kandidovat, a tak budou potřebovat senátorské hlasy. Pochybnosti o tom, co vlastně žalobou sledují a nakolik jsou o ní vnitřně přesvědčeni, ostatně zavdávaly i protiřečící si výroky samotných aktérů. Jednou šlo o podkopávání demokratických principů státu, jak o tom hovoří ústava, podruhé mělo jít jenom o jakýsi souhrn téměř neškodných správních deliktů.

Vrcholem pak byla ponížená suplika, aby Ústavní soud laskavě dopředu vysvětlil, cože je tou velezradou vlastně míněno. Kuriózní je, že k vysvětlení, podle něhož mu nic podobného nepřísluší, použil Ústavní soud citaci z komentáře k Ústavě ČR, jejíž autorkou je Eliška Wagnerová, jedna z 38 žalobkyň. I přes šalamounské rozhodnutí soudu se mohou obě strany cítit jako vítězi. Žalující senátoři a odpůrci Václava Klause tak mohou dál vykládat, že jim na poslední chvíli utekl z lopaty kvůli nějakým podivným, zákulisním soudním obstrukcím, jeho příznivci naopak mohou kontrovat, že prostě Ústavní soud podobnou hovadinou nechtěl ztrácet drahocenný čas.