4.6.2013 - Podle studie lidé dýchají smog denně nebo každý druhý den

Jsme v tom společně, bez ohledu na hranice. Po třech letech končí česko-polský projekt Air Silesia, který sledoval ovzduší ve Slezsku. Výsledky příznivé nejsou, oblast je na tom kriticky.

ČESKÝ TĚŠÍN - Jsou od sebe jen zhruba dva kilometry. Ale jako by šlo o dva diametrálně odlišné světy. Zatímco měřicí stanice v Českém Těšíně v průměru hlásí ročně 128 smogových dní, za řekou v Cieszyně lidé nadlimitní množství prachu dýchají jen 52 dní v roce. "Naše stanice je umístěna níže u řeky Olše, polská je o něco výš. Horizontálně navíc stojí tak, že není zasažena proudem znečištění z Třinecka," vysvětluje překvapivý výsledek vedoucí oddělení čistoty ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Libor Černikovský. Průměrné roční koncentrace prachu jsou kvůli tomu v Českém Těšíně o 50 procent vyšší. Srovnání situace na české a polské straně je teď pro odborníky hračkou. Meteorologové z obou zemí tři roky analyzovali data o kvalitě ovzduší z obou stran hranice. Vůbec poprvé teď mají ucelený soubor závěrů pro celé Slezsko. Včera výsledky představili. I přes dílčí rozdíly jsou na tom polská a česká část zhruba stejně. Stejně špatně. "Všechno je hodnoceno stejnou metodikou na základě stejných podkladů. Analyzovali jsme údaje z let 2006 až 2011," upřesnil Libor Černikovský.

Dnů s překročením limitu pro PM10 bylo v jednotlivých letech ve Slezském vojvodství maximálně 180, v Moravskoslezském kraji 194. To je podle odborníků alarmující. "Když si vezmeme, že se limit překračuje v zimním období, tak na nejzatíženějších místech dýchají nadlimitní množství prachu lidé denně nebo co druhý den," upozornil Černikovský. Nejvyšší denní koncentrace překročily denní mezní hodnotu až 15,5násobně, absolutně nejvyšší koncentrace byla naměřena ve Věřňovicích, a to 775 mikrogramů prachu na metr krychlový. Limit je 50 mikrogramů. "Celá oblast patří k nejznečištěnějším v Evropě," dodal Černikovský. Největší zdravotní riziko v ovzduší představuje rakovinotvorný benzo(a)pyren. Limity jsou překračovány až osmnáctinásobně. V Moravskoslezském kraji je situace nejhorší v Ostravě-Radvanicích, kde byla mez překročena více než devítinásobně. "Na polské straně je však tento problém ještě větší. Může to ukazovat na vyšší podíl domácích topenišť, benzo(a)pyren vzniká mimo jiné nekvalitním spalováním," uvedl Černikovský.

Na problém s kotli za hranicí upozorňují i sledované koncentrace oxidu siřičitého. "V Polsku je jeho koncentrace přibližně dvojnásobná. Pochází z velké části z lokálních topenišť, v nichž se často topí nekvalitním palivem s vysokým obsahem síry. Lokální topeniště jsou v Polsku významným problémem," sdělil Zdeněk Blažek z výzkumného týmu. Za sledované pětiletí bylo nejznečištěnější ovzduší v Bohumíně, Ostravě-Radvanicích, Rybniku a Wodzislawi Slaském. Nejlépe bylo naopak v již zmiňovaném Cieszyně, v Bielsko-Biale, Opavě a Ostravě-Porubě. Nejvyšší pravděpodobnost výskytu smogových situací s více než trojnásobným množstvím prachu je ve Věřňovicích a na čtyřech polských stanicích v údolí Olše, Odry a v oblasti Rybnické náhorní plošiny. Koncentracím nad 200 mikrogramů je nejvíce vystavena Zywiecká kotlina a oblast přímého česko-polského příhraničí v údolí řek Odry a Olše. Právě centrální část přeshraniční oblasti to má nejhorší. Schytá to vždycky, ať fouká odkudkoliv.

"Je znečišťována při obou směrech proudění emisemi ze zdrojů, které se nacházejí na okrajích oblasti," říká studie. Její autoři vítr také sledovali. "Při převážně dobrých rozptylových podmínkách jsou škodliviny přenášeny z Moravskoslezského kraje do Slezského vojvodství. Při převážně zhoršených rozptylových podmínkách je tomu naopak," uvádí studie k často kladené otázce, odkud kam škodliviny jdou. Dominantní na průměrné denní koncentrace je však vliv rozptylových podmínek. Vliv směru větru v oblasti je doplňkový. Meteorologové upozorňují, že Slezsko je jedním kompaktním územím. "Z hlediska meteorologických i klimatických podmínek," uvádějí. Situaci popsal sedmičlenný česko-polský tým na 180 stranách nové studie. Na internetu je už zájemcům k dispozici. Kompletní výsledky programu Air Silesia zazní pak na závěrečné konferenci příští pátek.

---

FAKTA

Jak se dýchá ve Slezsku

V letech 2006 až 2010 bylo v česko-polském příhraničí patnáct smogových epizod prachu, které se vyskytovaly současně v celé oblasti. Nejvíce nepříznivým měsícem je leden. Meziroční proměnlivost koncentrací škodlivin je v oblasti velmi vysoká. Příčinou kritické situace je velké nahromadění zdrojů.

"Při dobrých rozptylových podmínkách jsou škodliviny přenášeny z kraje do Slezského vojvodství. Při zhoršených rozptylových podmínkách je tomu naopak."