Zpravodajství
15.7.2013 - Levnější nové kotle? Místní nabídku ignorují
Zdroj: Karvinský deník
Ročník a číslo: 162
Strana: 1
Autor: Tomáš Januszek
Proč lidé z Karvinska nechtějí kotle, ani když jsou levnější? Odpověď není jednoznačná.
Karvinsko – Pořídit si nový a především k životnímu prostředí šetrnější kotel k vytápění rodinného domu je pro řadu místních problém. Dokonce zřejmě tak velký, že Karvinsko, kde mnoho domkařů stále topí vším možných, jen ne ekologickým palivem, figuruje v počtu žádostí o příspěvek na nový kotel na posledním místě v celém kraji. A to ve všech třech výzvách vypsaných ministerstvem životního prostředí a Moravskoslezským krajem (čtvrtá se počátkem měsíce teprve rozběhla, a odkud budou žadatelé, zatím známo není – pozn. aut.). Vyplývá to z tabulky, kterou pro Deník sestavili krajští úředníci. Například ve druhé výzvě požádalo o dotaci 120 lidí z Karvinska, zatímco např. z FrýdeckoMístecka jich bylo víc než jednou tolik. Bývalý okres Karviná byl na chvostu v první výzvě (z Karvinska bylo 25 žadatelů, z Bruntálska 95), ve třetí výzvě 85 místních a nejvíc bylo z Opavska (395). Proč tomu tak je? Jsou lidé od Bohumína po Český Těšín méně ekologicky uvědomělí? Tím to být může, ale nemusí. Podle odborníků může být důvodů, proč lidé z Karvinska vypadají v řeči čísel jako ekologičtí ignoranti, více. Nabízí se pochopitelně nezájem lidí, nedostatek peněz ani na spolufinancování nového topného zařízení, ale také to může být tím, že tento region je od 90. let minulého století permanentně plynofikován, a tudíž se v mnoha rodinných domech topí plynem.
V tom například vidí důvod malého zájmu o dotace mezi místními lidmi havířovský primátor Zdeněk Osmanczyk. "Že není počet žadatelů tak vysoký jako v jiných okresech? Podle mě to může být způsobeno i faktem, že před několika lety proběhla například v Havířově rozsáhlá plynofikace a v této chvíli opravdu žádají jen ti, kteří zatím žádnou výměnu svého topeniště neprovedli," myslí si Zdeněk Osmanczyk. Podle orlovského místostarosty Rostislava Šajara je zase možné, že někteří lidé si kotle pořídili dřív, než kraj s dotacemi přišel. "Nebo je také možné, že na Karvinsku je přece jen sociální situace složitější než jinde a lidé na to nemají dostatek finančních prostředků," říká Rostislav Šajar. Podobný názor má náměstek karvinského primátora Dalibor Závacký. "Zřejmě nezabírá osvěta, ale je dost dobře možné, že lidé na Karvinsku prostě nemají peníze a nepořídí si nový kotel ani s dotací. S nástupem krize klesla kupní síla v Česku,ovšem právě na Karvinsku je ten pokles víc než průměrný a je vidět všude, že místní lidé opravdu šetří i na běžných denních potřebách ještě více než jinde," myslí si Dalibor Závacký.
Pokud jde o osvětu, zástupci radnic tvrdí, že ji nepodceňují. "Informace o možnostech získání dotací zveřejňujeme na městském webu, v naší televizi i v radničním zpravodaji, a to vždy, když je dotace vypsána. Každoročně od podzimu navíc nabádáme zejména domkaře, aby nezatápěli kdečím, ale topili co nejekologičtěji, takže si myslím, že osvětu nepodceňujeme," tvrdí Dalibor Závacký. Podobné je to v Orlové – informace v městských novinách, v městském televizním vysílání, na vývěskách a na městských internetových stránkách. "Hledáme cesty jak rozšířit zájem občanů, ale jiné možnosti, než je o tom dostatečným způsobem informovat, nemáme. Ovšem naši úředníci poskytují zájemcům bezplatné poradenství a pomoc s přípravou žádostí o dotaci," řekl orlovský místostarosta Rostislav Šajar. Dodal, že město dokonce uvažovalo o finanční podpoře pro lidí, kteří si nový kotel pořídí. Leč nenašly se na to v rozpočtu peníze.