11.10.2013 - Už měsíc jsou z nás školáci

Letí, letí, letí smetí! Kampak letí? Fotograf to právě zkouší na malého Honzíka. "Honzíku, posaď se na židli a krásně se na mě usměj. Stačí jen říct letí," rozptýlí zkušený fotograf jakékoliv Honzíkovy obavy. Cvak, cvak, na portrét stačí sotva pár okamžiků, Honzík se rošťácky zazubí a může běžet za svými spolužáky. "Tohle je zrovna pěkné číslo, chvíli neposedí. Divím se, že se vám ho podařilo tak pěkně vyfotografovat," skládá poklonu fotografovi paní učitelka. Muž s fotoaparátem se jen usměje. Jmenuje se Zdeněk Černoušek a malé děti se svou firmou Prestige Photo fotí dobrých pětatřicet let. Zkušeností tak má na rozdávání: "Důležité je oslovit dítě jeho jménem, podat mu ruku a každé pochválit - že má hezký úsměv, šaty, copánky. Ztratí ostych a pak už je to rychlé. Netrvá to většinou déle než osm vteřin." Černoušek a jeho spolupracovníci také vědí, jak vykouzlit na dětské tváři milý, přirozený úsměv. Žádný sýr, ten rysy zkřiví do zbytečně křečovité grimasy, úplně postačí slova jako letí nebo smetí. "Pak je dětský úsměv jemný, decentní," vysvětluje Černoušek svůj trik.

Stačí otočit stránku a pochopíte, že to není samochvála. Školáci vypadají na obrázcích přirozeně -některým mládencům kouká z očí trochu čertoviny, jiní vypadají jako rozumbradové, pár děvčátek je na první pohled pečlivých, možná to jsou budoucí paní učitelky, další by raději ještě tahaly panenky. Krásný úsměv mají ale všechna. "Proto také o sobě říkám, že nejsem umělec, ale sběratel dětských úsměvů," přiznává Černoušek, jehož fotografická firma se chystá proniknout i do Velké Británie. Už nyní fotografuje školáky, předškoláky a vůbec děti také na Slovensku nebo v Maďarsku. Uznání mají pro týmy fotografů také učitelky a ředitelky více než tří set sedmdesáti škol, kde se v září připojili k projektu MF DNES. "S panem fotografem spolupracujeme už několik let, dokáže totiž děti zaujmout a krásně vyfotit, je opravdu úžasný. Rodiče i samy děti pak mají na první školní den krásnou vzpomínku," říká ředitelka pražské školy U Santošky Martina Říhová. Její kolegyně Hana Kazimirská ze Základní školy A. Hrdličky v OstravěPorubě, by byla ráda, kdyby podobný obrázek mohli její školáci získat po celou školní docházku.

"Aby se v deváté třídě mohli podívat na snímky a viděli by, jak se jim podařilo za těch několik let, které stráví v naší škole, vyrůst, vyspět, změnit se," přála by si Kazimirská, která fotografa zve do prvních tříd už několikátý rok po sobě. Stala se z toho totiž v mnoha základních školách příjemná tradice. Že se školáci fotí na konci roku, případně v deváté třídě na školní tablo, to je dlouholetý rituál. V poslední době ovšem ředitelé a ředitelky pochopili, že úplně první školní den je snad pro všechny děti jeden z nejdůležitějších. Letošní prvňáčky hlavně zajímá, jak jim to bude na obrázku slušet. "Já jsem se na dnešek kvůli focení snažila naparádit," líčí fotografovi Veronika ze ZŠ T. G. Masaryka v Komárově u Hořovic. Spolužák Milan by byl na fotce taky rád za fešáka: "Ty noviny si kvůli mně koupí i děda s babičkou." Jejich učitelka v 1. B Vladimíra Zamboryová se jen shovívavě usmívá a sleduje, jak si fotograf dokáže s dětmi poradit. Je vidět, že všichni mají Černouškovu školu.

Zakladatel Prestige Photo přitom přiznává, že ani tři desítky let praxe ho nepřipraví na mnohdy záludná zákoutí dětské duše. "Fotit neposedy je příjemná práce, ti úsměvy nešetří. Obtížnější je přimět usmát se zádumčivé nebo zakřiknuté školáky," vysvětluje Zdeněk Černoušek, že ti potřebují trochu času. Nakonec zabere třeba básnička o Ferdovi a Berušce, písnička nebo taneček. Nakonec se všechno podaří, ani to nezabere tolik času. "Vždycky je organizačně náročnější vyměnit jednotlivé třídy před fotoaparátem než samotné focení," usmívá se Černoušek. Všichni jeho "modelové" se teď mohou těšit nejen na obrázek v dnešní příloze MF DNES, ale také na fotografii v dárkovém balení i s rámečkem a stojánkem. Stačí zabalit a rodičům, babičce nebo strýčkovi radost z fotky ještě znásobit.