11.12.2013 - Příběhy, ze kterých mrazí...

Kupte kalendář »Můj pejsek a já« a uděláte dvojnásobnou radost

OSTRAVA - Ztracená a znovu nalezená láska mezi člověkem a jeho věrným čtyřnohým přítelem – o tom je dětský kalendář »Můj pejsek a já« na rok 2014. Dojemné snímky se zvířecími příběhy vydal Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat. Pokud někomu kalendář darujete, uděláte radost dvojnásobnou. Jeho koupí totiž přispějete na záchranu týraných a opuštěných pejsků. Poslechněte si jejich příběhy...

CHÁRONA PÁLILI CIGARETOU
Jsem rotvajler Cháron, utekl jsem ze spárů smrti, když mne zbídačeného odchytili a dali do útulku v Českém Krumlově. Na těle mám jizvy po popáleninách od cigaret. Mám obrovské a laskavé srdce. Kámoška Adélka, Jack Russel teriér, musela neustále rodit štěňata. Panička »buldočky« Kenny se dostala do nesnází, a tak se fenky ujala nová rodina.

LÁSKU MI DAL DAVID
Jsem Míša. Má původní rodina mě vyhodila z auta. V útulku mi bylo smutno a bála jsem se velkých psů. Chodil mě venčit David, byla s ním sranda. Chtěl si mě vzít domů, ale tatínek to nechtěl dovolit. Kamarád to ale nevzdával, chodil mě venčit pravidelně, aby tátovi dokázal, že je na něho spolehnutí. Dneska už u Davida bydlím a máme se moc rádi.

JESSI CHTĚLI UTOPIT
Jsem Jessi a byla jsem nechtěné štěňátko, kterého se chtěli zbavit. Tak se mě ujala Hanička. Pak se jí narodila Kristýnka a stala se mou nejlepší kamarádkou. Skákala po mně, tahala mě za uši, seděla na mně, musela jsem ochutnávat její polévky a dezerty z lístků, ale nevadilo mně to. Dneska jsem už na obláčku, ale stále na Kristýnku a Haničku dohlížím.

ŽILA JSEM S BEZDOMOVCI
Jsem Honey, původně jsem žila ve velké psí smečce u bezdomovců na jedné škaredé zahradě. Byli jsme nemocní, měli jsme často hlad, jedli jsme jen zbytky a hodně pejsků se u nás pralo kvůli jídlu. Nikdo mě nepohladil, nikdo mi neříkal, jak jsem krásná. Pak mě ale odvezli ochránci zvířat a dneska už mám svou vlastní milující rodinu!

PÁNÍČCI NÁS VYHODILI
Jsem labrador Berny, trpělivě jsem čekal na parkovišti v Bohumíně, až se pro mě páníček vrátí. Nedočkal jsem se. Asi mu vadila moje epilepsie. Zachránili mě jiní lidé. Díky dobré péči už záchvaty netrpím. Kamarádku Wendy, dvojnásobnou miss, uvázali v lese a Maidu, vícemiss Oříšek Orlová, vyhodili z auta. Všichni tři jsme absolventy kurzu základní ovladatelnosti psa.

UŽ MÁM ČTVRTOU PANIČKU
Jsem čivava Sam a žiju se svým malým Josífkem a psími kamarády. Během šesti let jsem vystřídal čtyři paničky, ale teprve Denisa se mi začala věnovat. Cvičili jsme agility a moc nám to šlo. Pak jsem vážně onemocněl a musel jsem na operaci. Dneska už zase skáču a běhám jako dřív. Dlouhé roky jsem si přál rodinu. Splnilo se mi to.

SRAZILO MĚ AUTO
Jsem Bejlinka a poprvé jsem je uviděla, když procházeli kolem útulku. Právě se vraceli z tréninku agility. Běžela jsem k nim, i když jsem měla ovázanou a bolavou nožičku po srážce s autem. Oni na mě také nemohli zapomenout a vrátili se pro mě. Dneska jsem už jenom jejich. Agility mě moc baví. Konečně je ze mě zdravý a šťastný pejsek.

DLOUHO JSEM ŽILA V ÚTULKU
Jsem Dášenka. Před několika lety si mě dovezli z jednoho zapadlého útulku na druhém konci republiky a vůbec jim nevadilo, že jsem už starší psí dáma. Právě naopak! Měli malou holčičku a pejska Leona. Pak si řekli, že by chtěli pro holčičku a Leona ještě psí kamarádku. Klidně to může být i starší pejsek. A hledali tak dlouho, až si mě našli.