16.4.2014 - Na stavbu průplavu by Česko těžce doplatilo

Odborníci: Představa prezidenta Zemana o průplavu je nereálná, stál by moc peněz a způsobil ekologickou katastrofu

Historie

Sneúprosnou pravidelností se stále nové osobnosti snaží veřejnosti v médiích vysvětlit, jak velkým dobrodiním by byla pro naši ekonomiku stavba průplavu Dunaj – Odra – Labe. Šlo by o největší jednorázovou investici na našem území. Zastáncem této stavby je také prezident Miloš Zeman. Komise Akademie věd prezidentovi oponuje a tvrdí, že by šlo o hospodářskou i ekologickou katastrofu.

Historie stavby průplavu

Jako první předložil studii průplavového spojení Odry s Dunajem v roce 1871 profesor vídeňské techniky Oelwein. Na začátku 20. století byla v Rakousko­uherské monarchii zpracována předloha zákona o vodních cestách s konkrétní aplikací na průplav Dunaj – Odra. Stavět se nezačalo, nicméně předkládané technické návrhy jsou velmi zajímavé. Průplav spojující Černé a Baltské moře by byl dlouhý310kilometrů,díkytomuby se vytvořila splavná trasa dlouhá 2900 kilometrů. V roce 1912 bylo na první etapu stavby průplavu vyčleněno 186 milionů rakouských korun. Jenže se blížila válka a peníze šly na modernizaci železnice.

Rozšířený projekt

V době první republiky byl největším zastáncem stavby průplavu profesor Antonín Smrček. Průplavem měly proplouvat dvousměrně i tisícitunové lodi, což vyžadovalo průplavy široké přes čtyřicet metrů a s hloubkou až čtyři metry od hladiny. Postaveno by muselo být mnoho zdymadel, protože hladina vrcholové nádrže u Hranic na Moravě by byla o 142 metrů výše než hladina Dunaje, na druhé straně by pak hladina Odry byla o 114 metrů níže. Průplav měl začínat u polské obce Kozlí, pokračovat přes Ratiboř a po levém břehu řeky Odry dosáhnout české hranice u Bohumína, akvaduktem by se dostalpřesOdrunapravýbřeh a pokračoval kolem Ostravy do Bartošovic, Jeseníku nad Odrou, Hranic, Lipníka nad Bečvou k Přerovu. Tam by akvaduktem průplav opět překročil Bečvu a pokračoval k Otrokovicím, kde by dalším průplavním mostem překonal Moravu a vedl po pravém břehu k Uherskému Hradišti, Moravskému Písku a Lanžhotu. Za ním by opět přešel akvaduktem přes řeku Moravu, dosáhl Malacek a u bratislavského Děvína vyústil do Dunaje. VPřerově by byla pak zahájena stavba průplavní odbočky směřující do Pardubic.

Zcela změněná krajina

Faktem je, že největší zásah do krajiny by si vyžádala stavba průplavu na trase Hranice – Lipník nad Bečvou – Přerov, kde by musel být výrazně změněn terén a zbourány celé vesnice. Podobně by tomu bylo na Ostravsku, kde by musely být přemístěny řeky i potoky a průplav zabezpečen proti účinkům poddolování. Projekt samozřejmě počítal s přístavy, největší měly být v Bohumíně, Ostravě­Vítkovicích, Přerově, Hulíně, Baťově a Uherském Hradišti. Již v roce 1946 přikázala Gottwaldova vláda pokračovat na studijních projektech týkajících se především Ostravy.

V kanálech chyběla voda

Odborníci ovšem vypočetli, že by navrženým kanálům chyběla voda; měly být napájeny z přehrady Kružberk a z nové přehrady u Spálova. Dnes je sice jasné, že tak gigantický projekt by ve svém důsledku vedl k radikální změně krajiny, vodních režim a sídlištních uskupení. Stabilita přírody by se porušila, jinak by vypadalo zemědělství, prudce by poklesly počty rostlinných i živočišných druhů. Voda průplavů by byla bez života, s minimálním pohybem, hnijící a zapáchající. Všechny splašky z lodí, zbytky nákladu, uhelného prachu, olejů, chemikálií by skončily ve vodě. Komiseodborníků,kteráje poradním orgánem Akademie věd, oponuje prezidentovi Miloši Zemanovi, který prosazuje průplav v Evropském parlamentu, že ekonomické využití průplavu kvůli nízké vodnatosti české a moravské krajiny by bylo sporné, přičemž ekologické škody na krajině by dosáhly stovek miliard.