5.5.2014 - Zajímavá výstava na nádraží Ostrava střed v železničním muzeu

VAŠE REPORTÁŽ

Ze stránek Moravskoslezského deníku jsem se dozvěděla o tom, že na nádraží Ostrava střed se koná výstava. Chvíli jsem se rozmýšlela, protože počasí nebylo zrovna nejlákavější, ale nakonec mi to nedalo. Vydala jsem se na cestu do Ostravy. Když jsem vystoupila z tramvaje na Frýdlantských mostech a vyšla ven z podchodu, dalo se do deště... Najednou se všechna tráva i listy na stromech zazelenaly – zřejmě se dešti podařilo smýt veškerý prach. Prošla jsem kolem lávky vedoucí na Novou Karolinu a šla až k nádraží.

A kam teď dál?
Na budově nádraží jsem nikde žádný nápis o místnostech, ve kterých se koná výstava, nenašla. Tak jsem se rozhodla, že se zajdu zeptat k okénku. Když jsem vešla do vestibulu nádraží, všimla jsem si nápisu a šla dál. Po točitých schodech nahoru do patra. Prohlížela jsem si obrazy visící na stěnách. Vcházím dovnitř do místnosti. Ptám se pána, jestli se smí na výstavě fotografovat. Pomalu se procházím místností a dívám se na všechno, co je zde vystaveno. Ve vitríně je část uniformy – vypadá jako sváteční, ale já to nevím, jestli rozlišovali na sváteční a všední... Líbí se mi barevné pohlednice, tehdy ještě na nich uváděli německá křestní jména. Ve druhé části výstavy jsem si všímala hlavně toho, jak pečlivě se tenkrát rýsovalo. Měla jsem tady možnost si prohlédnout plány.

Překvapila mě celková délka báňské dráhy–31,120km. Na stěnách visí perfektně vypracované a očíslované "plakáty". Čtu si text – prohlížím si přehled šachet zdejšího uhelného revíru. U textu jsou i obrázky. A nad texty visí televizor. Je zapnutý a mohu pozorovat i záběry speciálního televizního vysílání – souvisí se zdejší výstavou. Dobře ji doplňuje. Jen si říkám: Co dělá chudák bílý kůň v dole? Vždyť to je vlastně trápení živých tvorů... V dalších vitrínách si mohu prohlížet různé přístroje –snad nejznámější je telefon a dálnopis. Kromě toho jsou zde i zajímavé knihy týkající se různých předpisů a nařízení. Na záběru v televizním přijímači zrovna nějaký zaměstnanec drah něco opravuje...

V těchto vitrínách najdete nejenom část ošacení, ale i pomůcky k osvětlení cesty nejenom pod zemí. Nezbytně nutná helma byla asi často používána. Usuzuji tak podle jejího vzhledu – dost poškrábaného. Jsou zde i nějaká nářadí – ale já nejsem technický typ, tak jenom hádám. Možná je tami sbíječka, kdoví? A již jsme se posunuli až k železničním vlečkám, tak nutným k přepravě surovin a veškerého materiálu. V boční místnosti byly vitríny se soupravami vláčků – různé druhy vagonů odlišené nejenom barevností a nápisem, co vezou, ale i různými tvary. Tady se líbilo velkým i malým pánům klukům a já se jim vůbec nedivím... V dalších vitrínách jsem obdivovala krásné písmo – pěkný, čitelný zápis na arších papíru s patřičnými náležitostmi. Mají tam vystaveny i různé předpisy – nejenom česky, ale i německy psané...

Dostala jsem se až na konec – ocitla jsem se před knihou. Vzala jsem do ruky průpisku a také jim napsala pár slov... Zaslouží si velké poděkování – nashromáždili hodně zajímavých exponátů a doplnili je i vypůjčenými. Krásná výstava, stojí za to ji navštívit – pak se můžeme těšit na další výstavu. Tyto údaje jsem si našla na stránkách Českých drah – cituji doslovně: Aktuální výstava Historie železnice na Báňské dráze a Historie železničních vleček OKR byla prodloužena do konce srpna. Poté ji vystřídá neméně zajímavá výstava věnovaná letošním výročím: 135 let Košicko­ ­bohumínské dráhy v úseku Bohumín–Český Těšín a 100let trati z Těšína do Prostřední Suché. Železniční muzeum moravskoslezské je otevřeno v úterý a ve čtvrtek od 12 do 16 hodin, ve středu od 9 do 16 hodin a v sobotu od 9 do 13 hodin.