16.5.2014 - Žížaly poštou až do kuchyně

Kompost, typická součást vesnických zahrad, se pomalu začíná objevovat i ve městech. Kompostéry, jež jsou zdrojem kvalitního hnojiva, najdeme třeba na sídlištních balkonech, ve vnitroblocích, často ale i v bytech městských zahrádkářů, kteří chtějí zpracovat zbytky z kuchyně a zároveň si pohnojit své rostliny. Žížalí kompost nezapáchá Právě oni si v poslední době oblíbili takzvaný vermikompostér. V něm kompost z organických zbytků "vyrábějí" žížaly. "Lidé mívají vermikompostér dost často v kuchyni," říká Petr Hora z moravskoslezského Bohumína, který vyrábí dřevěný model vermikompostéru a prodává několik druhů žížal, které vám doručí i poštou. Kuchyň či jiná část bytu je podle něho ideálním místem – na balkoně se střídají teploty, zatímco v kuchyni je stálá, což žížalám svědčí. Do vermikompostéru stačí na počátku vložit násadu – zhruba 300 žížal – jejichž počet se při dobré péči za tři měsíce zdvojnásobí.

Jaké žížaly si pořídit? Kromě žížal hnojních, které jsou na kompostování vhodné, odborníci doporučují zejména žravější žížaly kalifornské. Ty jsou k interiérovému kompostování ideální, neboť vyžadují pro svoji aktivitu vyšší teploty, dokážou rychle zpracovávat odpad a rychle se množí.
Čím se žížaly krmí? "Rády mají zbytky ovoce, zeleniny, papírové ubrousky, vlhkou papírovou lepenku, čajové sáčky, kávové filtry a kávovou sedlinu, těsto, chlebové kůrky, částečně zkompostované listí a trávu," radí web Kompostuj.cz. Naopak nevhodné jsou pro ně mléčné výrobky, zbytky masa a tuky. Kdo se obává zápachu, může být klidný. Žížaly bioodpad průběžně zpracovávají, a nedají mu tedy čas, aby zahníval a v bytě čpěl. Žížala je živá bytost Zapomenout bychom neměli na to, že žížala je živý tvor, o kterého se musíme umět postarat. "Není to automat, proto je potřeba hlídat, zda mají správnou teplotu, pH kompostovaného materiálu, přiměřenou vlhkost. Není to obtížné, ale je potřeba se tomu věnovat," upozorňuje zakladatel projektu Kompostuj. cz Tomáš Hodek.

Cílem projektu je seznamovat s možnostmi a přínosy kompostování na zahradách, dvorech, terasách a balkonech, ale i v městských bytech. Vtipnou součástí je soutěž Miss kompost, kam lidé posílají fotografie a informace o tom, jak řeší kompostování. "Lidé se tak mohou vzájemně inspirovat a vyměňovat si rady," dodává Hodek. Kromě vermikomostérů lze podle Tomáše Hodka v bytových domech nebo kancelářích zpracovávat organické zbytky i v automatických kompostérech nebo fermentorech, které však mají vyšší pořizovací cenu a jejich provoz spotřebovává elektrický proud. Domácí kompostéry se ve městech stále častěji objevují i v komunitních zahradách a také ve vnitroblocích, kam vyhazují organické zbytky obyvatelé přilehlých domů.