27.11.2014 - Chceme vyhrávat, radovat se z fotbalu, kvůli čemuž si měníme šichty

Jeden z klíčových hráčů FK Bohumín, záložník Jaroslav Kubinski, pro Deník zhodnotil podzim dvanáctého celku krajského přeboru. Mimo jiné řekl:

Bohumín – Když člověk porovná sestavu fotbalistů Bohumína, jak nastupovala ještě před půl rokem pod vedením Marka Poštulky, se současností, musí se divit. Velké množství hráčů se pohybuje na úplně jiných postech než před pár měsíci v týmu bývalého reprezentačního útočníka. Jsou však zde stálice, které se i nadále drží na "svém" místě. Jednou z nich je Jaroslav Kubinski. Ani zkušený jedenatřicetiletý záložník však není spokojený s nedávno končícím podzimem Bohumína, který vyvrcholil nedělní domácí porážkou 1:2 s Heřmanicemi. Zisk devatenácti bodů a z toho plynoucí dvanáctá příčka moc radosti nepřinesly. "Je to zklamání. Nejen pro mě, ale pro spoluhráče i celý klub," prohlašuje v rozhovoru pro Deník Kubinski.

• Můžete zhodnotit zápas s Heřmanicemi, který jste prohráli poměrem 1:2?

Hodnotí se to těžko. Něco si řekneme v kabině, potom to vůbec neplníme. Hrajeme ustrašeně, bojíme se hrát, navíc operujeme na strašně širokém hřišti. V prvním poločase jsme nevyhrávali souboje, neměli odražené míče a z toho soupeř těžil. Podle toho vypadala hra a nakonec i výsledek.

• Druhý poločas byl z vaší strany celkem dobrý, ale za výkon v prvním se určitě plácat po rameno nemůžete. Zřejmě bylo v šatně o přestávce hodně rušno...

To ano. Vyčetli jsme si chyby, zkusili se nahecovat, řekli jsme si, že to je poslední poločas v tomto roce, takže do toho musíme dát i trochu srdíčka. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo.

• Měli jste ale také hodně smůly. Lukáš Ciesarik nastřelil břevno, David Jatagandzidis zase tyč...

Štěstí přeje připraveným. Kdybychom zejména v prvním poločase více šlapali, šli do všeho naplno, tak se nám to potom třeba do té brány odrazí. Místo toho si myslíme, že když v první půli budeme hrát špatně, tak potom to doženeme. Takhle to nepůjde. Dál nevím, co k tomu říct. Nakonec rozhodla sporná penalta… Sporná… Prostě byla. Rozhodčí to pískl, takže byla.

• Když se ohlédnete za všemi šestnácti podzimními zápasy, jak je hodnotíte?

Je to zklamání. Přišel nový trenér, který chtěl hrát jiným systémem, a ze začátku to docela šlo. Dařilo se nám. Jenže pak víme, co přišlo. Sedm zápasů jsme nevyhráli, zvlášť jsme prohrávali s týmy, které se nachází okolo nás. Body z těchto zápasů chybí. Je to zklamání, nejen pro mě, ale pro celý klub.

• V čem vidíte důvod, že se nedařilo? Mohlo to být tím, že jste se sžívali se systémem nového trenéra Bohuše Kelera?

(zamýslí se) Na hřišti jsme my – hráči –, nikoli trenér. Každopádně každý trenér má svou vizi, svou představu, jak chce, aby se hrálo. Nevím, proč to přestalo klapat. V prvních kolech to šlo, pak přišla deka, jelikož když se nevyhrává, tak si hráč nevěří. Chyby musíme hledat u sebe, co jsme na hřišti pro výsledek udělali, či neudělali.

• Nakonec to odskákal právě trenér Bohuš Keler...

To tak bývá. V lize i v nižších soutěžích. Když se prostě nedaří, tak se jednoduše odvolá trenér, a ne jedenáct hráčů.

• Místo něj vás teď vede bývalý ligový fotbalista Aleš Neuwirth. Myslíte, že to bude cesta, která povede na jaře ke zlepšení?

Už jsem to říkal. Každý trenér má svou filozofii, chce hrát nějakým způsobem. Aleš je sice mladý, ale má u nás respekt, vede moderní tréninky… A co si budeme vykládat? Nedávno ještě hrál ligu, takže mně se tohle líbí a věřím, že se pod ním zvedneme.

• O příslušnost pro další ročník v krajském přeboru byste na jaře nemuseli mít takové starosti, jelikož máte poměrně velký náskok na místa znamenající sestup...

To je pravda, ale my hrajeme fotbal, abychom vyhrávali a měli z toho radost, ne proto, abychom se plácali po ramenou, že hrajeme na desátém fleku a jsme zachránění. Chodíme do práce, kvůli fotbalu si měníme šichty, takže když tady přijdeme, tak chceme vyhrát. Ne, jak říkám, se plácat, že se v soutěži udržíme. To určitě ne.