2.5.2015 - Postup Sovětů zbrzdila řeka a odpor Němců před Fryštátem

V posledních dnech války přisly v regionu o život desítky civilistů

Karvinsko – Osvobozovací boje na celém Karvinsku byly součástí ostravské operace, která proběhla ve třech etapách od 10. března do 4. května 1945. Ostravsko a Karvinsko osvobozovala vojska 4. ukrajinského frontu generála Jeremenka, bojů se aktivně účastnily také svazky 1. čs. armádního sboru v SSSR, 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR a 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR. Od konce března 1945 stála frontová linie na polské straně. U Bohumína za řekou Odrou a proti proudu Olše v blízkosti obcí Prstná a Petrovice. Nacisté zvolili možnost rychlého ústupu a likvidovali náložemi železniční trať v úseku Petrovice­Karviná a Petrovice­Bohumín, podminovali mosty a přístupové cesty. Ještě před ústupem svedli boje před Prstnou, Marklovicemi a Zebrzydowicemi, kde chtěli zdržet sovětská vojska do doby, dokud se jejich hlavním silám nepodaří uniknout.

Německý ústup

V noci z 30. dubna na 1. května se německé vojsko dalo na ústup, přičemž všechny přístupové cesty a mosty zničilo. Rusové podnikli útok z marklovických polí a nacisté jim odpovídali z úkrytů mezi domy v Hranicích a v kolonii Vagonka u Jäcklových závodů. Bojovalo se i ve Fryštátě. Teprve 2. května kolem 22. hodiny začali Němci ustupovat z posledních pozic směrem ke Karviné (v roce 1945 ještě stála původní Karviná tam, co je dnes městská část Doly. Fryštát byl samostatný – pozn. red.). Obce Karviná a Louky byly osvobozeny bez většího odporu. Brzy ráno 3. května 1945 zavlály na některých domech ve městě prapory. Při osvobozovacích bojích a bombardování území dnešního města zahynulo přímo 46 civilistů a 57 sovětských vojáků.

Svoboda v Dolní Lutyni

Závěr války odnášeli svými životy také lidé z menších obcí na Karvinsku. Na čtyři tragická úmrtí způsobená tzv. ruskými kaťušemi, tedy dělostřeleckými střelami, vzpomíná například kronika obce Dolní Lutyně. Stalo se tak 17. dubna 1945, kdy na obec tehdy těchto střel dopadlo několik desítek. Dolní Lutyně tehdy očekávala útok, který ale nakonec nepřišel, protože postup sovětských vojsk byl změněn směrem přes Kopytov a Vrbici na Hlučínsko a Opavsko. Při dělostřelbě ale žel padli čtyři obyvatelé obce. "Obec byla osvobozena 1. května celkem bez bojů, protože Němci odpor nekladli a ztráceli se nenápadně. Během odpoledne se fronta přesunula směrem od Věřňovic přes Dolní k Horní Lutyni," cituje z obecní kroniky místostarosta Jan Fismol.

Hroby Sovětů i Němců

V obci ale zůstala také těla ruských i německých vojáků. Na zdejším hřbitově byli pohřbeni tři rudoarmějci. V únoru 1946 byli podle nařízení Okresního národního výboru exhumováni a převezeni na společný hřbitov ve Frýdku. Na farském poli je pohřbeno asi čtyřicet Němců, většinou vojáků, padlých v bojích od Věřňovic, Bezdínku a Dětmarovic. Údajně jsou mezi nimi i tři vysocí důstojníci, kteří se po své kapitulaci a zajetí Rudou armádou pokusili o sabotáž a zradu. Některé zdroje také říkají, že se pokusili o útěk z německé armády a při tom byli zastřeleni. Sami místní obyvatelé obce se bojů nezúčastnili. Rudé armádě ale pomáhali jedině v odstraňování záseků na cestách a úpravách zničených lávek a mostků přes potoky. (Pozn. Zápis vznikl několik let po válce, proto se objevují místní názvy v podobách, které v době konce války neměly. Text je zachován v původní podobě )

Foto: Na historických snímcích je zachyceno přivítání sovětských vojáků v Dětmarovicích.
Foto: www.detmarovice.cz