22.10.2015 - Divočáci občas zlobí, přemnožení ale určitě nejsou

Myslivci jinak hlásí průměrný rok, letní vedra zvěři příliš neuškodila.

Karvinsko – Letos stihli rozrýt fotbalistům trávník a také dát razantně najevo jednomu z místních psů, kdo je tady pánem. Výskyt divočáků na Karvinsku přesto není nijak extrémní, a jak říkají myslivci, jejich počet je pro náš region standardní. "Možná došlo k menšímu nárůstu, ale rozhodně to není situace, která by vyžadovala nějaké zvláštní řešení," uvedl pro Deník jednatel Okresního mysliveckého svazu Karviná Jaroslav Sajbot. K výše zmíněným divočáckým "neplechám" došlo letos shodně v Bohumíně. "Tamní lokalita je jedním z míst okresu, kudy černá zvěř migruje i ze sousedního Polska," podotkl jednatel myslivců.

Pes a bachyně

Jak Deník informoval, v březnu zaútočila bachyně divokého prasete na dvouapůlletého psa plemene rhodeský ridgeback, kterého panička venčila na pejskaři oblíbeném místě u lesa Baginec. Pes to naštěstí odnesl jen menšími poraněními. Myslivci se tehdy shodli, že šlo zřejmě o bachyni, která měla mladé. "Divoké prase je jinak velmi plaché zvíře a stačí, když uslyší prasknout větvičku pod nohou člověka, a běží pryč. Jiná je ale samozřejmě situace, když bachyně brání své mladé," uváděl Stanislav Kubíček z Mysliveckého sdružení Bohumín.

Respektujme les

Podle myslivců by pak lidé měli to, že jsou na území lesa, vždy respektovat. "Divoké prase své mladé brání. Srnčí ale uteče a mládě osiří," podotkl dále bohumínský myslivec. V září pak Deník přinesl zprávu, kdy divocí pašíci rozryli sportovní plácek v areálu na Faji v bohumínské Revoluční ulici. Černá zvěř se ale obecně vykytuje častěji v oblastech, kde je více rozvinuté zemědělství.

Pokračování na straně 2

Divočáci občas zlobí...
Pokračování ze strany 1

"Divoká prasata například s oblibou vyhledávají velká kukuřičná či řepková pole, kde žijí po celý rok. U nás v okrese je ale takových ploch velmi málo. Jinak jsme například věděli o divočácích, kteří se loni pohybovali kolem životických sadů, letos už se tam ale neobjevili," doplnil dále jednatel myslivců. Myslivci letos obecně prožili zatím spíše klidnější rok a na stavu zvěře by se ani neměly nikterak podepsat letní sucha. V našem regionu je dostatek velkých vodních ploch a také v lese se i během sucha vždy nějaká ta voda najde. Obecně lze říct, že zvěři více škodí deštivé počasí, než sucho" doplnil Jaroslav Sajbot. Myslivcům tak obecně škodí spíše nezodpovědní lidé nebo volně pobíhající psi, kteří strhávají zvěř. Několik desítek srnčí zvěře tak například na přelomu loňského a letošního roku strhli psi, kteří se pohybovali v oblasti již zmiňovaných Životic. Deník o tom tehdy rovněž informoval a dnes je již situace uklidněná.

Nežijí jen v lese

Myslivce teď čekají podzimní hony, které ukáží, jaké jsou letos stavy drobné zvěře jako bažantů či zajíců. "Nežijeme ale jen v lesích, ale také ve společnosti. Předem už tak všechny zvu na další velký myslivecký ples, který pořádáme příští rok v lednu v Horní Suché," dodal k tomu, na čem myslivci v okrese pracují a jak žijí, Jaroslav Sajbot.