19.4.2016 - Zmizela obec a čtyři desítky domů

Petřvald na Moravě – Skutečnost, že část areálu Letiště Leoše Janáčka Ostrava kdysi byla vesnice, ví jen lidé věci znalí a zejména obyvatelé Petřvaldu. Tam totiž existuje ulice, která nese jméno Harty. Tak se jmenovala obec, která musela ustoupit přistávací ploše letiště. Ležela zhruba uprostřed mezi řekami Lubinou a Odrou půl hodiny cesty od Studénky a Petřvaldu, v místě, kde je spojovací cesta mezi Petřvaldíkem a Mošnovem.

Historie Hart se datovala od roku 1780 a poprvé málem skončila v roce 1877, kdy velký požár zničil téměř celou vesnici. Po druhé světové válce začalo budování obce, vznikl hasičský sbor, z petřvaldské pošty bylo přitaženo telefonní vedení a v květnu 1952 spustil nový obecní rozhlas. František Klečka v tom roce dostavěl nový dům, jenž nesl číslo popisné 41.

O dva roky později se v obci začali objevovat vojáci a začali vyměřovat. Osud obce, aniž by to ještě místní tušili, byl zpečetěn. "V té době měly Harty 181 jedna obyvatel, pokud se nemýlím," řekl kdysi pro týdeník Region dnes již nežijící Vítězslav Hajduček z Petřvaldu, jenž v Hartech před jejich zánikem bydlel. V jednom z domů například žil otec bývalého starosty Petřvaldu Vojtěcha Myšky, v jiném rodina Žurovcova. "Vilém byl konstruktér, vzal si Němku a měl továrnu v německém Zwickau. Byl jedním z prvních Čechů, který skončil v německém koncentráku. Někdy ve čtyřiatřicátém roce ho jeho bratr Franta nějak z lágru dostal. Vilém byl v nemocnici v Bohumíně, ale umřel," vzpomínal před léty Vítězslav Hajduček, jemuž v té době bylo asi deset let.

Tehdy také poprvé a naposled konstruktéra Žurovce spatřilna vlastní oči. "Šel jsem se podívat, když ho vystavovali.Vypadal strašně. Byl vysoký jako všichni Žurovci, ale kost a kůže," poznamenal. V březnu 1955 se obyvatelé Hart sešli na schůzi se zástupci vojska a tam se oficiálně dozvěděli o letišti. Podle Vítězslava Hajdučka se nevedla žádná diskuze, kdo podepsal souhlas s výkupem pozemků, dostal osmdesát haléřů za metr čtvereční, kdo nepodepsal, dostal čtyřikrát méně. Obyvatelé se měli přestěhovat do přichystaných domků, které prý byly malé.

Ti, co pracovali v Kopřivnici a Příboře, se mohli stěhovat do Příbora, ti, kteří dojížděli za prací do Ostravy, mohli bydlet v Krmelíně. Nabídku všichni odmítli. V Petřvaldu začala stavba nových domů, mezitím v Hartech stroje srovnaly se zemí domky, kapličku, obecní budovu a asi tři roky starou hasičskou zbrojnici. Vroce 1957 obec zmizela z map.