19.5.2016 - D47 vede nad tunely

Od roku 1974 se ve své profesi věnuji nadmořským výškám a jejich změnám. Nechci zabíhat do podrobností, abych uvažoval třeba Změny v souvislosti se změnou výšky hladiny spodní vody, tedy změny hladinových ploch, ani se věnovat změnám výšek povrchu v souvislosti s jeho pozvolnými změnami, a s tím spojenou změnou tíhového potenciálu. Přestože i takové pohyby dokázali geodeti na našem území prokázat. Věnovat se chci jen tak zvaným technogenním pohybům, tedy změnám zemského povrchu vyvolaným lidskou činností, třeba poddolováním. Omlouvám se, že jsem se na úvod trochu pochlubil výsledky práce mých profesních kolegů, ale abyste uvěřili dále uváděným argumentům, to považuji za potřebné. Stejně tak musím odkázat na práce všech geodetů z Ostravska, kteří už dávno vědí, o co se jedná. Jde mi o deformaci povrchu dálnice D47, kterou má zkoumat parlamentní vyšetřovací komise.

Vzpomínám, že už ty, kdož výstavbu připravovali, jsem tehdy, v pozici vedoucího odboru, který má výškové geodetické základy ČR ve správě, upozorňoval, že tu největší dálniční křižovatku chtějí na místě, kde ještě nedávno byly poklesy o jeden metr za deset let. To jsme určili z výsledků nivelačního měření v tzv. Zvláštní nivelační síti Ostrava, kterou měříme v pětiletých intervalech od roku 1951. I letos. Podobných sítí bylo v našich poddolovaných oblastech celkem sedm. Takže můžeme prokázat, jaké vlivy poddolování na povrchu země způsobuje, například kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné poklesl o 37 metrů, kostel v Tuchlovicích na Kladensku jen o metrů sedmnáct. Stejně tak se projevují i deformace povrchu na komunikacích, kde dochází k jejich pozvolnému zvlnění. Zde jen malinko odbočím, tyto lokality byly jediné, kde nás, geodety, obyvatelé rádi viděli, protože stát jako provozovatel dolů jim vyplácel náhradu za škody na jejich domech. Přesto jsem se tomu divil, zvláště tam, kde si lidé museli podložit fošnou nohy od postele, aby z ní nepadali.

Pochopitelně, že na volně dostupném a veřejném webu resortu ČÚZK najde každý informace o geodetických bodech. Můžete se tedy snadno přesvědčit, že údaje o výškových bodech od Klimkovic až do Bohumína jsou opatřeny poznámkou – výška nejistá, poddolováno. Stejně dostupná je i vyhláška Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj č. 331/2014 o vyhlášení prostorů, ve kterých z důvodů poddolování není možné dodržet přesnost katastrálních map. Jde mj. o všechna katastrální území od Svinova až do Hrušova. Netvrdím, že se v těchto oblastech nedá postavit dálnice, jen je nutné akceptovat fakt, že je třeba uvažovat s průběžnými opravami zvlněného povrchu, a to přesto, že vliv poddolování se, po ukončení důlní činnosti, postupně desítky let zmenšuje. Podobně je tomu i u mostů, kde nepostačí obvyklá rektifikační zařízení, zde je třeba kalkulovat i s následnými stavebními úpravami. To je jisté. Jenomže to by o své kšefty přišli všichni zpracovatelé odborných posudků o kvalitě materiálu, ze kterého se stavělo, právníci, kteří budou zastupovat všechny strany sporu, a zbytečná by byla i vyšetřovací komise.