25.9.2017 - Vagon plný historie jezdí po celém Česku

Bohumín, Plzeň – Původně stál odstavený na vedlejší koleji a nad ním díky klidu hnízdili ptáci. Plzeňský strojvedoucí Václav Simbartl pak vagonu spolu se synem vdechli nový život a, udělali v něm muzeum železniční historie. Dnes s ním po železnici jezdí po slavnostech a akcích a nechyběli ani na sobotním Dni železnice v Bohumíně. Jsou to různé technické kousky, lampy, telegraf, cedule, pohlednice, které mnohdy dokazují, že lidé kolem železnice měli vždy i velký smysl pro humor a dokázali brát věci s nadhledem, a mnoho dalšího. "Ty předměty už ani nespočítám, jen pohlednic máme tisíce," zamýšlí se Václav Simbartl. Předmětů mají se synem tolik, že muzeum vždy částečně obměňují podle místa, kam zrovna míří.

"Dnes jsme na dráze Ferdinandce, máme tady jeden dokument k ní z roku 1858, vystavujeme i jednu akcii Košicko-Bohumínské dráhy té doby," představuje některé sobotní kousky. Ty nejvzácnější? "Nejvíce si cením ty úplně nejstarší věci. Je to například pamětní medaile z příjezdu 1. vlaku na naše území, bylo to z Vídně do Brna. Pak přijel 1. vlak do Prahy, jsou to i prapůvodní uniformy z takřka prvopočátků železnice u nás," ukazuje Václav Simbartl vzácné předměty. Návštěvníci vagonu se pak dozvídají i nepříliš známou skutečnost, že na našem území vedla vůbec první železnice na kontinentu. Před námi byla jen Anglie. Železnice byla pro koňskou dopravu, ale byla tak kvalitní, že když se přecházelo na páru, mohli využít takřka devadesát procent bez velké rekonstrukce. Už tehdy se ukázalo, že kvalita práce mnohdy musela ustoupit lidské chamtivosti. Akcionářům dráhy se zdály být příliš vysoké náklady na její stavbu a s původním stavitelem ukončili smlouvu. Na rakouském území se už pak tak kvalitně nestavělo a přechod na páru pak byl o to horší.