7.3.2018 - Evropa bez cel, lidové referendum a Czexit - Historie

Před dvaceti lety se začalo jednat o vstupu ČR do Evropské unie, v roce 2003 zmizeli na hranicích celníci

Historie

Před rovnými dvaceti lety začaly rozhovory o přístupu vory Česka do Evropské unie. Jednání úspěšně skončila v roce 2003. Hned poté následovalo referendum o vstupu Česka do EU – 77 procent voličů bylo pro. Naráz skončil systém hlídaných hraničních přechodů a celních kontrol. Nastal svobodný pohyb zboží a osob.
Po loňských volbách získala významný počet parlamentních křesel Okamurova Strana přímé demokracie (SPD), která má v programu i referendum o vystoupení z EU, tazvaný Czexit. Jenže s malými a uzavřenými ekonomickými a celními oblastmi býval vždycky problém. Ostravsko je toho dokladem.

LÍH, CUKERÍN, TABÁK

Na hraničních přechodech se za převážené zboží platilo citelné clo, takže souběžně kvetlo i pašování, zvláště výrazné to bylo kolem roku 1900. Hlavními předměty "šmuglování", tak se v našem regionu pašování nazývalo, byly cukerín, čistý líh (kvit) a tabák. Přenášelo sei další zboží. Sedláci měli v koňských povozech dvojitá dna, schránky na líh měli ve svých knihách i školáci. Laciné byly v Prusku věci z hedvábí, ženy si na sebe oblékaly několik oděvů, případně měly v zákoutích těla cukerín, takže se jim říkalo "zuckerinfräulein".
Výhodné bylo pašovat z Pruska margarin a slanečky. Za první republiky se z německé strany tajně přenášely vojenské holínky, českoslovenští vojáci měli zavinovačky a baťovské komisňáky. Tyto holínky si na Ostravsku oblíbili hlavně sedláci. Pašovaly se také vyčiněné kůže, jezdecké boty a koňské postroje. V ostravských novinách vyšel v roce 1938 článek o naprosté nezbytnosti finanční stráže. Její smysl? Mnoho individuí se snaží podloudnou přepravou zboží obejít zaplacení cla, přičemž neváhá použít střelnou zbraň. Clo – uvádí se v článku – je regulátorem ochrany mezd dělníků, důchodů živnostníků a řemeslníků, což milionům občanů "umožňuje slušně živo býti". Na podloudníky je potřeba proto hledět jako na nepřátele státu. Z podloudnictví – tvrdí autor – má zisk zase jenom podloudník. Když je například v Polsku zakoupen kůň za pět set korun, opatřen padělaným dobytčím pasem, a převeden do Ostravy, je prodán na trhu za tisíc pět set korun. Taková osoba poškodila stát o dva tisíce pět set korun, protože tolik obnáší clo.
Celní poplatky vynesly republice v roce 1938 jen za leden padesát sedm milionů korun. Finanční stráž zasahuje na hranicích také proti přestupkům valutovým a zákonům o kolcích. Takový dozor byla čestná služba.

PAŠOVÁNÍ ZA SOCIALISMU

Za protektorátu a později i v době socialismu byly hranice nejen ekonomickou ochranou, ale také politickým předělem a styk občanů byl nežádoucí. Mezi Polskem a Československem nebyly hranice hlídány tak ostře jako se západními zeměmi, ale celníci byli bdělí. Konfiskoval se především alkohol a pečlivě prohlížely tiskoviny. Nicméně i tehdejší celníci byli součástí pašeráckých skupin, protože v šedesátých letech, tedy za socialismu, tato činnost doslova kvetla. Podle odhadu byly v letech 1963 až 1965 propašovány z Polska na Ostravsko dvě stovky koní. Tajně se přes Odru přenášely polská vodka, tkaniny lněné i vlněné, obuv, keramika, umělecké výrobky, zvláště pak lidové výtvory. Z Československa putovaly do Polska náhradní díly na traktory a auta, elektronické součástky, magnetofony, řemeslnické nářadí, hračky, elektrické vrtačky a hudební nástroje, pašovaly se i mopedy. Největší zisk ale přinášely do Polska podloudně dopravené saxofony, jejich hlavní cesta vedla přes členité meandry a slepá ramena Odry u Bohumína, což uhlídat nebylo v lidských silách. Sovětští důstojníci v Polsku toužili nejvíce po saxofonech, českém skle a dámském prádle z umělých tkanin. Všechna celní omezení po roce 2003 skončila a nikomu nechybí. Czexit by tyto staré a s vděčností zapomenuté obchodní praktiky nejspíš zase vrátil.

Foto: MEANDRY U BOHUMÍNA. V šedesátých letech minulého století se v okolí Ostravy tajně pronášelo pašované zboží přes meandry Odry u Bohumína . Nejžádanější byly saxofony, náhradní díly na traktory a mopedy.
Foto: PETŘKOVICKÝ MOST. Za Rakousko-Uherska se podloudně přenášelo zboží přes petřkovický most. Někdy docházelo mezi celníky a pašeráky k potyčkám.

Snímky: Deník/Boleslav Navrátil

Vyšlo také v: Bruntálský a Krnovský deník; Frýdecko-Místecký a Třinecký deník; Karvinský a havířovský deník; Opavský a Hlučínský deník; Novojičínský deník