30.5.2018 - Splavnění Odry do Ostravy by vyšlo na 43 miliard

Stavba všech větví kanálu Dunaj–Odra–Labe by jen na území České republiky vyšla podle studie ministerstva dopravy na 610 miliard korun. Bez spolupráce s Polskem by ale šlo o vyhozené peníze.

BOHUMÍN - Stále v nedohlednu je případná stavba kanálu Dunaj– Odra–Labe, který by měl umožnit plavební propojení všech tří zmíněných řek. Detaily prvního kroku přípravy stavby, studie proveditelnosti, včera zveřejnil zástupce ministerstva dopravy na česko-polské konferenci Oderské fórum v Bohumíně.

"Investiční náklady na všechny tři kanály D–O–L se odhadují na 610 miliard korun, splavnění řeky do Ostravy by pak mělo vyjít na 42,9 miliardy korun," přiblížil výstupy studie proveditelnosti Luděk Sosna, ředitel odboru strategie ministerstva dopravy. "V optimistickém případě by se stavba mohla zahájit nejdříve mezi roky 2028 a 2030, a to by muselo jít všechno dobře." Stěžejním krokem pro případnou stavbu minimálně ostravské části splavnění Odry je splavnění polského úseku mezi Ratiboří a Bohumínem. To je ale zatím v nedohlednu.

"Musím přiznat, že jsme v oblasti plánování hodně daleko za Českou republikou," řekl v rámci Oderského fóra Przemysław Żukowski z Ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Polska. "V současnosti provádíme analýzy zájmu, ptáme se jak obcí, tak firem, výsledky průzkumu bychom mohli znát někdy v roce 2019."

Podle vládního zmocněnce Jiřího Ciencialy bude pro případnou budoucnost stavby kanálu, ale i možné splavnění Odry minimálně po Ostravu stěžejní mezivládní spolupráce. "Dokud se stavba kanálu nedostane na seznam vládních priorit, nic se nezmění. Budeme se tady i nadále scházet a jen si o něm povídat," řekl na úvod Oderského fóra Cienciala. "Synergie na polské straně musí být, to je jasné, bez splavnění Odry po státní hranici by nemělo smysl na české straně toku Odry nic stavět," dodal Sosna. Kdy bude česká vláda o kanálu jednat, zatím není jasné.

V rámci konference sice byla představena studie proveditelnosti, na základě které má vláda rozhodovat, ale jen její část, bez kapitoly popisující ekonomiku stavby a následného využívání kanálu. "Tuto ještě dopracováváme, doplňujeme do ní například připomínky ministerstva životního prostředí a dalších subjektů," vysvětlil důvod zdržení Sosna. "Během několika měsíců by vše mohlo být hotovo, pak vše předložíme vládě."

Na zapracování námitek ministerstva životního prostředí se čeká i proto, že i na ministerstvu a jeho organizacích bude záležet, kudy bude trasa kanálu na českém území vést. Problematická je například jeho část v blízkosti Jistebnických rybníků, kde se trasa kanálu kříží s tamní chráněnou krajinnou oblastí a zřejmě se bude muset přesunout. "Varianta, kdy by trasa plavebního kanálu procházela poblíž Jistebnických rybníků korytem řeky Odry, byla vyhodnocena jako nepříliš vhodná, řeší se varianta jejího přesunutí dál od řeky," přiblížil část námitek ochránců přírody Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody CHKO Poodří.

A úplně jasno není o trase kanálu ani v samotném Bohumíně. "Původně měla trasa kanálu vést v místech meandrů Odry, ty se mezitím staly chráněným územím, takže trasa musí vést jinudy. A to nám dělá určité problémy, příliš místa pro kanál tady nemáme," řekl starosta Bohumína Petr Vícha.