8.10.2018 - Lidovci mají velkou šanci stát se hlavní silou v Senátu

ČR - Nejsilnější senátní frakci mají šanci po letošních volbách sestavit lidovci. KDU-ČSL může ve druhém kole přidat ke svým nynějším 14 senátorům další čtyři včetně svého předsedy Pavla Bělobrádka, který svedl na Náchodsku velmi těsný souboj s bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem (ODS). Celkem tak mají šanci získat až osmnáct senátorů a spolu se spřízněným klubem STAN být v horní komoře parlamentu dominantní silou.

K tomu jim výrazně dopomohl neúspěch ČSSD. Ta v 81členném Senátu obhajuje 13 z celkových 23 křesel a při současném rozložení finálových dvojic jich může získat nejvýše pět. To ale příliš reálné není. S výraznějším náskokem před druhým postupujícím se do druhého kola dostali jen Petr Vícha v Karviné a Božena Sekaninová v Prostějově. Nejvýše tak ČSSD dosáhne sedmnáctičlenného klubu. "Ve druhém kole senátních voleb sociální demokracie zažije pravděpodobně velký propad, protože obhajuje půlku svého klubu, ale do druhého kola postoupilo pouze pět členů. V této pozici strana může těžko uhájit předsedu Senátu," naznačil politolog Josef Mlejnek další z důležitých dopadů senátních voleb.

Téměř jisté tak už nyní je, že sociální demokraté přijdou o možnost nominovat předsedu horní komory, a tedy i o post druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi, který od roku 2010 zastává jejich zástupce a bývalý odborář Milan Štěch. Zda ji ale budou mít právě lidovci, není podle Mlejnka stále jasné. "Záleží, kolik z nich ve druhém kole uspěje. Zatím z prvního kola postoupil pouze Jiří Čunek," doplnil.

Šanci mluvit do složení horní komory mohou stále dostat i občanští demokraté, kteří zažili výrazný úspěch. Do druhého kola vysílají deset kandidátů, z nichž někteří byli tak dominantní, že má ODS reálnou šanci přidat až osm senátorů k současným deseti. "Rýsuje se ještě ODS jako strana, která může nakonec mít velký úspěch, pokud promění významnou část mandátů. Takže pokud kandidáti za ODS uspějí, může i ODS být strana, která si bude nárokovat post předsedy," potvrdil Mlejnek. Lidovcům nicméně nenahrává jen dosavadní spolupráce senátních klubů, ale i fakt, že účast ve druhém kole senátních voleb je všeobecně velmi nízká. To podle olomouckého politologa Tomáše Lebedy může pomoci kandidátům za menší strany, jako jsou právě lidovci. Zda se ale skutečně stanou hybnou silou, nechtěl příliš spekulovat ani jejich předseda Bělobrádek. "Uvidíme, kolik budeme mít senátorů v klubu, jestli vůbec budeme nejsilnějším klubem a jestli já tam vůbec budu," řekl v narážce na těsný výsledek, kdy v prvním kole převýšil svého soka na Náchodsku jen zhruba o desetinu procentního bodu.

Že by měl snad sám ambice horní komoru vést, Bělobrádek popřel. "Opakovaně jsem to jednoznačně vyloučil. Já tu ambici skutečně nemám. Pro mě ideální předseda Senátu vypadá poněkud jinak," řekl s tím, že o takových věcech si rozhoduje senátní klub. "A také záleží na tom, jak se na to budou dívat jednotlivé strany. Podle mě by to měl být ideálně člověk, který má zkušenost ze Senátu, který tam není první rok, straník a člověk, který je přijatelný jak pro náš klub, tak pro ostatní," sdělil. Z Bělobrádkových slov lze usuzovat, že pro lidovce není přijatelný ani Jiří Drahoš, který mimo jiné i s jejich podporou zvítězil už v prvním kole s nejvyšším ziskem 52,65 procenta hlasů.

Vytyčené podmínky naopak splňuje "fenomén Čunek", jak šéf KDU-ČSL nazval hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka poté, co ziskem 51,89 procenta hlasů rovněž vyhrál už v prvním kole. Ten prý ale o vedení horní komory ani nepřemýšlel. Oba nejvýraznější muži strany navíc patří v rámci lidovců k rozdílným názorovým proudům.

Podle politologa Mlejnka se nabízí i možnost, že se strany domluví na kandidátovi, který bude vyhovovat většině. "Předsedou se může stát i kandidát, na kterém se shodne většina, nemusí to být člen klubu, který po volbách bude mít největší sílu," okomentoval případný kompromis ve vyjednávání.

Vedle ODS vysílá do druhého kola deset kandidátů také vládní ANO, jehož zástupci to ale budou mít ve druhém kole obtížné. "Opoziční strany se budou navzájem podporovat hlavně v obvodech, kde nekandidují proti sobě," vysvětlil Lebeda. Z deseti kandidátů ANO v prvním kole navíc dominoval pouze jediný, a to Miroslav Adámek, který na Šumpersku obdržel 29,21 procenta, a vyhrál tak nad Zdeňkem Brožem (za KDU-ČSL a Nezávislou volbu). Zbylých devět kandidátů skončilo často s výraznou ztrátou na druhém místě. ANO by tak do celkového složení Senátu výrazně promluvit nemělo.

12 Přes padesát procent hlasů, což je hranice nutná pro zvolení v prvním kole, se od prvních senátních voleb v roce 1996 podařilo získat jen 12 kandidátům. Řadí se k nim i Jiří Drahoš a Jiří Čunek, kteří ve svých volebních obvodech dominovali letos.