Zpravodajství
11.5.2021 - Postup sovětských vojsk zbrzdila řeka a odpor Němců před Fryštátem
Zdroj: Karvinsko
Ročník a číslo: 19
Strana: 4
Při boji o Karvinou zemřelo asi sto lidí. Sovětští vojáci bojovali o Karvinou dva dny Karvinsko – Osvobozovací boje na celém Karvinsku byly součástí ostravské operace, která proběhla ve třech etapách od 10. března do 4. května 1945. Ostravsko a Karvinsko osvobozovala vojska 4. ukrajinského frontu generála Jeremenka, bojů se aktivně účastnily také svazky 1. čs. armádního sboru v SSSR, 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR a 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR, která působila v rámci sovětské 8. letecké armády generála Ždanova.
Od konce března 1945 stála frontová linie v blízkosti obcí Prstná a Petrovice. Nacisté zvolili možnost rychlého ústupu a likvidovali náložemi železniční trať v úseku PetroviceKarviná a Petrovice-Bohumín, podminovali mosty a přístupové cesty. Před svým ústupem svedli boje před Prstnou, Marklovicemi a Zebrzydowicemi, kde chtěli zdržet sovětská vojska do doby, dokud se jejich hlavním silám nepodaří uniknout. Strategicky důležitá místa opevnili zákopy.
NĚMECKÝ ÚSTUP
V noci z 30. dubna na 1. května 1945 se německé vojsko dalo na ústup, přičemž všechny přístupové cesty a mosty zničilo. Od 1. května stříleli Rusové z marklovických polí a nacisté jim odpovídali z úkrytů mezi domy v Hranicích a v kolonii Vagónka u Jäcklových závodů, bojovalo se i ve Fryštátě. Teprve 2. května kolem 22. hodiny začali Němci ustupovat z posledních pozic směrem ke Karviné (v roce 1945 byly Karviná i Fryštát samostatnými obcemi). Obce Karviná a Louky byly osvobozeny bez většího odporu. Brzy ráno 3. května 1945 zavlály na některých domech ve městě prapory.Při osvobozovacích bojích a bombardování území dnešního města zahynulo přímo 46 civilistů a 57 sovětských vojáků. Z koncentračních táborů se nevrátilo nejméně 540 Karviňanů.
JAK SE BOJOVALO V DOLNÍ LUTYNI
Druhou světovou válku odnášeli svými životy také lidé z menších obcí na Karvinsku. Na čtyři tragická úmrtí způsobená tzv. ruskými kaťušemi, tedy dělostřelbou, vzpomíná například kronika obce Dolní Lutyně. Stalo se tak 17. dubna 1945, kdy na obec tehdy těchto střel dopadlo několik desítek. Dolní Lutyně tehdy očekávala útok, který ale nakonec nepřišel, protože postup sovětských vojsk byl změněn směrem přes Kopytov a Vrbici na Hlučínsko a Opavsko.Při dělostřelbě ale žel padli čtyři obyvatelé obce.
"Obec byla osvobozena 1. května celkem bez bojů, protože Němci odpor nekladli a ztráceli se nenápadně. Během odpoledne se fronta přesunula směrem od Věřňovic přes Dolní k Horní Lutyni.," cituje z obecní kroniky bývalý místostarosta a kronikář obce Jan Fismol.
HROBY SOVĚTŮ I NĚMCŮ
V obci ale zůstala také těla ruských i německých vojáků. Na zdejším hřbitově byli pohřbeni tři rudoarmějci. V únoru 1946 byli podle nařízení Okresního národního výboru exhumováni a převezeni na společný hřbitov ve Frýdku. Na farském poli je pohřbeno asi čtyřicet Němců, většinou vojáků, padlých v bojích od Věřňovic, Bezdínku a Dětmarovic. Údajně jsou mezi nimi i tři vysocí důstojníci, kteří se po své kapitulaci a zajetí rudou armádou se pokusili o sabotáž a zradu. Některé zdroje také říkají, že se pokusili o útěk z německé armády a při tom byli zastřeleni. Sami místní obyvatelé obce se bojů nezúčastnili. Rudé armádě ale pomáhali jedině v odstraňování zásek na cestách a úpravách zničených lávek a mostků přes potoky.