3.10.2022 - Spolupráce s podnikateli

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru na společných projektech v rámci konceptu PPP (Public Private Partnership) je v zahraničí již dlouho zavedená. Jak ukazuje anketa, i u nás najdeme její úspěšné příklady, ale zeptali jsme se také na běžnou spolupráci s místními podnikateli a na očekávání, jak na společné projekty působí energetická krize a růst dalších nákladů.
Samosprávy se v posledních letech potýkají s velkými výzvami jako je pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize a zvyšující se inflace.

1. Můžete uvést příklady spolupráce s místními podnikatelskými subjekty?
2. Provedli jste nebo připravujete ve vašem městě projekt v konceptu Partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP? Jaký, jak se vydařil, event. postupovali byste nyní jinak?
3. Jak podle vás koncept PPP bude fungovat v době zvyšujících se nákladů?

Petr Vícha, starosta města Bohumín (cca 20 500 obyvatel, okres Karviná)

1. Bohumín disponuje zhruba 140 nebytovými prostory, které pronajímá místním podnikatelským subjektům. Město vnímá nájemce nebytových prostor jako své partnery. Zajišťují pro naše občany pestrou škálu služeb, díky nimž jsou naše prostory smysluplně využity. Vážíme si toho, že drtivá většina podnikatelů platí veškeré své závazky včas. Oni zase na základě naší dlouhodobé strategie vědí, že se na nás mohou spolehnout a mají stoprocentní jistotu zázemí. Díky tomu máme většinu nebytových prostor dlouhodobě obsazenu. Ve smlouvách na pronájem našich nebytových prostor máme možnost navýšit nájemné o hodnotu inflace, přesto zachováváme praxi udržení ceny nájemného. To trvá už od roku 1998. Za tu dobu Bohumín odpustil malým a středním podnikatelům téměř 5,5 milionů korun. Možnost navýšit nájemné o inflaci jsme využili pouze jedinkrát.
2. Město Bohumín realizovalo v minulosti jeden velmi významný projekt PPP, kdy uzavřelo na základě koncesního řízení smlouvu se společností ČEZ Teplárenská na dodávky tepla do města na dobu dvaceti let. Bylo zrušeno cca 40 kotelen a od té doby ČEZ Teplárenská vybudovala rozvody z Elektrárny Dětmarovice a dodává teplo do tisíců domácností ve městě. Město se pak zavázalo po dobu 20 let odebírat teplo. Myslím, že projekt byl výhodný pro obě strany, především z ekologického hlediska a rovněž s pozitivními ekonomickými dopady.
Funguje od roku 2010 a měl by trvat do roku 2030 s možností prodloužení.
3. V současné době do této zakázky zasahují dvě věci, a to velmi negativně. Původní projekt byl koncipován na dodávky tepla z černého uhlí, do této kalkulace zasáhly ceny emisních povolenek, které se vymkly původním záměrům a dnes již ceny dodávek ohrožují. S těmi se nemohlo počítat a my zase nemůžeme změnit smlouvu vzešlou z koncesního řízení. Druhou změnou je evropský záměr omezit výrobu z uhlí a vyrábět "ekologicky", tedy z plynu, donedávna podporovaného, nyní předraženého. S tím se také nemohlo v době koncesního řízení počítat. Dá se tedy říci, že vše by výborně fungovalo nebýt evropských zásahů a války na Ukrajině. Těžko posoudit, který vliv je zásadnější.

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostrava (280 000 obyvatel)

1. Se soukromým sektorem spolupracujeme aktuálně na dvou projektech bytových domů, jde o bytový komplex Nové Lauby a výškový dům Ostrčilova, kdy tento je před podpisem smlouvy, a také na výstavbě haly pro míčové sporty. U bytových domů se jedná o model svým pojetím pilotní v České republice. Důvody, které nás k tomu vedly, jsou ty, že jde o projekty svým pojetím částečně komerčního rázu a pro veřejný sektor jsou realizačně velmi náročné. Zároveň však obsahují specifické městotvorné funkce a významy, jež jsou nad rámec zájmu soukromého sektoru. Model reaguje na platnou legislativu, která neumožňuje flexibilnější a efektivnější řešení situace.
Město Ostrava připravilo projekty bytových domů v jednom případě včetně kompletní projektové dokumentace a povolení, ve druhém do úrovně investiční studie. Na základě těchto podkladů vyhlásilo záměr prodeje nemovitostí určených k výstavbě s podmínkami realizace zmíněných konkrétních projektů a zároveň s podmínkou budoucího odkupu podílů městem na vznikajících nemovitostech po jejich zkolaudování a zapsání do katastru nemovitostí. Město na základě budoucí kupní smlouvy nabyde část bytů a parkovacích míst pro budoucí potřeby nájemního bydlení a parkování pro veřejnost.
Toto nabytí podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek. Mezi město a investora se rozkládají náklady na realizaci, město naplňuje své potřeby a rozšiřuje bytový fond, kapacity parkování nad rámec samotného bytového objektu, řeší nevyužitý brownfield či zástavbu proluky apod.
U haly pro míčové sporty se jedná o spolupráci na vybudování a provozování sportovní haly. Svou roli zde hrají, kromě soukromého investora a města, také další subjekty. Město částečně financuje výstavbu sportovní haly, soukromý sektor pro stavbu daroval pozemky a investuje do projektové dokumentace a provozu.
2. Dosavadní zkušenosti podle našeho mínění ukazují, že partnerství se osvědčilo, a první z projektů je již v pokročilé fázi realizace. Za komplikovanou považujeme legislativu, neboť partnerství soukromého a veřejného sektoru k výstavbě extrémně potřebného bydlení by nemělo vyžadovat takto komplikované postupy.
3. To je druhý pohled zmíněné legislativy. S ohledem na skutečnost, že jsme v rámci bytových domů museli postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, máme tak dány vysoutěžené ceny, respektive je možné s nimi hýbat pouze v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Město je partnerem stavby sportovní haly nacházející se v procesu projektové přípravy a spolupráce je nastavena formou memoranda, přičemž je možné, že bude nutné přehodnotit podíly a výše jednotlivých investičních a provozních příspěvků. Nyní to ale není na stole.

Ladislav Macák, starosta města Tachov (cca 12 500 obyvatel)

1. Spolupráce s podnikateli byla na dobré úrovni. V současné napjaté době je to slabší, většinou požadují, ale méně nabízejí.
Například, abychom stavěli školky pro jejich zaměstnance. Pouze jedna firma nabídla, že školku postaví sama.
2. V roce 2007 jsme jako jedni z prvních realizovali projekt v konceptu PPP. Jednalo se o vybudování fotbalového hřiště s umělou trávou a osvětlením v areálu městských sportovišť v hodnotě cca 17 milionů korun. Od té doby již žádný.
3. Není mi známo, že by se tato forma spolupráce v komunální sféře nějak rozšířila. V současné době je i kvůli inflaci nejistá jakákoliv investice.

Karolína Koubová, primátorka města Jihlava (cca 50 100 obyvatel)

1. Jihlava podle konceptu PPP vede velkou část projektů.
Rozsáhlejší spolupráce je plánována i v dalších letech, a to v rámci letos vzniklé Strategie města Jihlavy 2022-2032. Já PPP vnímám ve třech rovinách - příspěvky soukromníků, přímá spolupráce se soukromníky a společná investice do infrastruktury.
Do první zmíněné úrovně by mohlo patřit například spolufinancování mateřské školy Bystroušky v jihlavské lokalitě Dolina. Zde se jeden z největších místních zaměstnavatelů zapojil milionem ročně do financování provozu této školky a město mu na oplátku garantuje 80 volných míst pro děti jeho zaměstnanců. Jde o velice povedený projekt.
Ve druhé zmíněné rovině je Jihlava průkopníkem - město jako jedno z prvních v ČR vytvořilo tzv. Zásady pro spolupráci s investory, které mají za cíl nejen kultivovat kvalitu nových investičních záměrů developerů, ale také zjednodušit spolupráci a nastavit transparentní komunikaci mezi městem a developery s cílem stavět udržitelně a podílet se na vniku veřejné infrastruktury. Příkladem poslední zmíněné roviny by mohla být výstavba Horácké multifunkční arény. Město ale nakonec zvolilo jiný systém financování a počítá se státními dotacemi a podporou kraje. Přesto i tak zůstává Jihlava k nápadům ze soukromých firem vstřícná.
2. Kromě výše uvedeného to jsou zatím spíše menší projekty, kterým ale zůstáváme nakloněni. Například jsme společně s místním obchodním centrem City park u příležitosti deseti let od otevření vysadili v Zoologické zahradě Jihlava, která je příspěvkovou organizací města, několik stromů a keřů. Také jsme ve spolupráci s Nadačním fondem ČEZ financovali nákup techniky pro zimní zasněžování běžkařské dráhy ve volnočasovém areálu Český mlýn.
3. Spolupráce veřejného sektoru se soukromým bude potřeba stále víc a víc. Samosprávy se v posledních letech potýkají s velkými výzvami, jako je pandemie, ukrajinská válka, energetická krize a zvyšující se inflace. Pomoc od státu většinou řeší jen málo a městům tak nic jiného než hledání společné řeči se soukromníky nezbývá. Proto si plánování projektů v souladu s konceptem partnerství veřejného a soukromého sektoru dala Jihlava i do svého desetiletého strategického plánu.