29.11.2022 - Slezské bludné balvany

Období čtvrtohor, přesněji halštatské období, zanechalo nejen u nás výrazné stopy v podobě pozůstatků pevninského zalednění, ze kterého při klimatických změnách vznikal bludný neboli eratický balvan. Jde o horninu, jež byla ledovcem dopravena do geologicky zcela odlišné oblasti. K nám zasahoval ledovec až ze Skandinávie, který do Slezska dopravil skandinávskou červenou žulu (rapakivi) a jiné horniny z Alandských ostrovů.

Teorie vzniku bludných balvanů pochází z 19. století, dříve se předpokládalo, že jde o pozůstatky sopečné činnosti, pozůstatky potopy světa či že jde o tvorbu bájných tvorů. Název dostaly podle latinského slova errare, což znamená bloudit. Jejich velikost je různá, mohou být decimetrové, ale mohou také dosahovat velikosti několika metrů. Největším balvanem severního zalednění je balvan u severopolského Tychowa (17 x 13,5 metrů). Ve Slezsku jsou však rozměry balvanů mnohem menší. Značná část jich ale byla v minulosti zničena použitím na stavební materiál, používaly se také jako mlýnské kameny nebo k výrobě dělových koulí. Teprve později byly balvany umísťovány do zámeckých zahrad, parků, kde sloužily buď jako památníky, nebo jako okrasné kameny. Mnohé z kamenů jsou umístěny u soukromých staveb nebo v podnicích. Dnes jsou spíše přírodními památkami.

V Opavě se nachází několik bludných kamenů

V Opavě se bludný kámen nachází v Křížkovského sadech. Byl nalezen v palhanecké pískovně v roce 1958 a váží 10,5 tuny. Několik kamenů se také nachází v areálu dnešní Masarykovy střední zemědělské školy, jejíž bývalý ředitel, Fr. Drahný zachránil na Opavsku celou řadu bludných balvanů. Mezi další větší balvany patří balvan v Jistebníku, Radvanicích, Úvalně, Bohumíně, Místku a Vidnavě. Další, ale o něco menší se nachází ve Slavkově, Bruntále či v Holasovicích. Kámen v Kravařích nebo v Bohumíně je věnován Petru Bezručovi. Město Bohumín má více kamenů, největší je původem z jižního Švédska a nachází se právě v parku Petra Bezruče.

Mezi chráněné balvany patří od roku 1965 Liptaňský bludný balvan nacházející se u obce Liptaň na Osoblažsku, jehož rozměry jsou 220 x 130 x 120 cm a váží kolem 5 tun. Dalšími "chráněnci" jsou balvany v OstravěKunčicích, Porubě a Rovninské balvany. Kunčický balvan je uváděn jako jeden z největších u nás. Jedná se o granitový (žulový) kámen nalezený roku 1954 při výkopu haly slévárny Nové huti, jehož rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm. Porubský bludný kámen z červené žuly je o něco menší, byl vyzvednut z koryta říčky Porubky. Nyní je umístěn ve Vřesinské ulici. Oba poslední jmenované balvany jsou z granitu ze středního Švédska. Rovninské balvany byly nalezeny na Rovninách na Hlučínsku při těžbě pískovce. Od roku 1965 se nachází na výstavišti Černá louka v Ostravě.

Nejvíce křížů v kraji se nachází na Opavsku

Kromě bludných balvanů pocházejících z jiných oblastí existují i balvany místní, ale jejich identifikace je náročná. Především jde o čedičové balvany na Jesenicku, Opavsku, Bruntálsku a Ostravsku. Nemohou se rovnat co do velikosti balvanům ze Švédska, ale největší z nich se nachází ve Velkých Heralticích poblíž Opavy, jeho rozměry jsou 130 x 90 x 85 cm.

Vedle přírodních památek v podobě balvanů nalézáme hojně se vyskytující kamenné útvary opracované člověkem – kamenné kříže, o jejich původu a funkci se vedou spory. Faktem však zůstává, že nejvíce křížů v celém Moravskoslezském kraji se nachází na Opavsku, např. v Budišově nad Budišovkou, Podlesí, Dolních Životicích nebo v Mikolajicích.