28.7.2007 - Povodňové výročí, a jak to tehdy doopravdy bylo

Ostrava/Začátkem července uplynulo deset let od největší povodně na Moravě a ve Slezsku. Většina sdělovacích prostředků se vracela k důsledkům povodně a k jednotlivým událostem. Jak je ale možné, že zátopy byly tak velké a trvaly nepřiměřeně dlouho? Příčinou byly intenzivní deště v Moravskoslezských Beskydách a v Jeseníkách. Tedy na horách. Obrovské množství srážek se vtěsnalo do osmdesáti hodin, kdy v Jeseníkách spadlo přes 400 milimetrů srážek, v Beskydách přes 500 milimetrů. Tedy pětkrát více, než napršelo v nížinách. Průtoky řek převyšovaly všechny údaje od roku 1895, kdy se začalo množství vody protékající řekou měřit.

Když 8. července 1997 kulminoval průtok Odry v Bohumíně, činil 2150 metrů krychlových za sekundu, přičemž průměrný průtok je zde čtyřicetšestkrát menší. Skutečné průtoky ale byly vyšší, měřila se jen voda protékající korytem. Skutečným řečištěm byla celá niva. Ve vyšších polohách převládala eroze a nebývalý transport štěrků. Důvodem velké povodně byl klíčový moment: již před tím několik dní silně pršelo a kolem 5. července 1997 už půda nebyla schopna vodu vsakovat. A do toho přišly horské přívalové deště.

Když srovnáme rok 1997 s katastrofálním povodňovým rokem 1880, byl před deseti lety živel silnější. Velké povodně byly v letech 1880, 1897, 1903 a 1938. Zasáhly celé území Moravy a Slezska. V roce 1880 napršelo v obci Ostravice za dva dny 302 milimetrů srážek, roce 1938 spadlo na Lysé Hoře za celý srpen 401 milimetrů srážek. Pravda ale je, že povodně z roku 1903 byly na Jesenicku větší a ničivější než v roce 1997. Tyto údaje znamenají, že velká voda nemusí přijít jednou za sto let. K zátopám dochází výhradně v létě, především v červenci a srpnu, ale žádná periodicita tady neplatí. Podobná katastrofa může nastat za dvacet let stejně, jako třeba v příštím roce. Skutečností také je, že od sedmdesátých let minulého století se podnebí začíná oteplovat, přičemž příčinou může být větší množství slunečního záření pronikající ozonovou vrstvou, stejně jako takzvaný skleníkový efekt.

(na)