Zpravodajství
6.10.2007 - Radní Moravské Ostravy nebránili stavbě nádraží
Zdroj: Moravskoslezský deník
Strana: 43
Ostrava - V roce 1847 přijel do Přívozu první vlak. Byl přivítán hudbou a slavnostními proslovy reprezentantů kraje a Moravské Ostravy. V této souvislosti se často psalo, a bohužel i v rubrice historie tohoto listu, že radní Moravské Ostravy žádné nádraží ve městě nechtěli. Toto tvrzení je chybné a podle historika Miloslava Kročka s tím začal jako první ostravský historik František Wattolik. Ten o radních napsal, že „bránili se rukama nohama proti umístění stanice v blízkosti stodol u Nádražní ulice …“.
Wattolikovo tvrzení opakovali další lidé. Například historik Milan Hubert citoval některé z konšelů: „Nechceme do města železnici, protože nám ta sršící železná obluda zapálí naše stodoly.“ Argumentovali prý i tím, že není městu potřeba železné dráhy, když má dobrou c. k. poštu, která dvakrát týdně jezdí z Haliče až do Vídně. Železnice prý vnese do klidného a počestného města zbytečný vzruch a jeho obyvatelstvo poškodí na mravech.
Tvrzení, že se Ostravští rozhýbali teprve poté, co obec Hrušov nabídla ke stavbě nádraží pozemky zdarma, je nepravdivé. Naopak, jak uvádí historik Kroček, ostravský magistrát už v říjnu 1843 nabídl osm jiter svého pozemku na stavbu nádraží v Přívoze. Magistrát totiž napsal krajskému úřadu v Hranicích, že zřízení nádraží u města prospěje obchodům, řemeslu a všem podnikům, což znamená mnohostranný prospěch. To je ovšem něco jiného než striktní odmítání.
Pravda ovšem je, že ještě předtím, než došlo k definitivnímu vytyčení trasy, počítala jedna z variant s vedením železnice ze Svinova do Moravské Ostravy, odkud by pak trasou pozdější frýdlantské dráhy pokračovala do Kunčic, Těšína a Bílska. Koleje by vedly v blízkosti Fifejd. Proti tomu mohli radní vznášet protesty, ale tento jejich postoj nelze žádnými písemnostmi doložit. Takže ho musíme zařadit jen mezi legendy. V roce 1836 už ovšem platila nová verze: železnice povede ze Svinova do Přívozu a dál do Bohumína.
Pro novou trasu se rozhodlo konsorcium Severní dráhy Ferdinandovy, o příčinách se lze jen dohadovat. V žádném případě ale nemůžeme moravskoostravské radní vinit ze zpátečnictví a nepřejícnosti pokroku.