2.4.2008 - Likvidovali autovraky

Krnov - Po loňském úspěšném sběru autovraků, kterých se během jediného dne sešlo jednadvacet, připravilo město Krnov ve spolupráci s ŽDB group Bohumín v závěru března podobnou jarní akci.Na odstavném parkovišti na Nádražní ulici mohl každý odevzdat své staré auto k odborné ekologické likvidaci. Kompletní autovrak byl sešrotován bezplatně, za likvidaci vozidla bez motoru zaplatil majitel 600 korun, a vozidlo bez převodovky převzala firma za 350 korun. Každé vozidlo bylo přebráno k likvidaci samozřejmě až po předložení potřebných dokladů. Majitel vozu musí předložit občanský průkaz a velký technický průkaz vozidla. Majitelům aut ŽDB group, která vlastní souhlas krajského úřadu pro sběr, výkup a využívání autovraků a ostatních dopravních prostředků, předávala potvrzení o převzetí autovraku, což je doklad potřebný pro vyřazení vozidla z evidence motorových vozidel.

"Dnes totiž nemůže majitel starého nebo nepojízdného vraku jen tak snadno vrátit registrační značky a vyřadit auto z evidence na odboru dopravy, pokud neprokáže, že byl vrak ekologicky odstraněn specializovanou firmou. Při jarním sběru Krnované předali k likvidaci jedenáct vozidel," uvedl Petr Suchý z odboru životního prostředí Městského úřadu Krnově.

LIKVIDACE ODPADU VYPRODUKOVANÉHO PRŮMĚRNÝM ČECHEM ZA ROK VYJDE NA 750 KORUN
Průměrné reálné náklady na nakládání s komunálním odpadem v obcích dosahují výše 750 korun na osobu za rok. Přitom obce, které zvolily platbu na hlavu, mohou po svých občanech podle zákona chtít maximální částku 500 korun. Reálné výše nákladů se liší obec od obce, podle informací ministerstva životního prostředí někde dosahují až výše 870 korun. Průměrná obec doplácí 250 Kč na každého svého obyvatele ze svého běžného rozpočtu, tedy z peněz, které by jinak mohly jít na opravy chodníků, výsadbu městské zeleně, udržení škol, kulturu a podobně. Například městečko s deseti tisíci obyvateli za odpad svých občanů ročně doplácí až 2,5 milionu korun. V některých obcích mohou být náklady nižší: Například třídí odpad, za což pak mají určitý příjem, zavádějí komunitní kompostování či vybudovaly obecní kompostárnu, čímž snížily zase náklady na svoz směsného odpadu.

Placení maximální částky 500 korun na hlavu používá 86 procent obcí. Existuje ale ještě další způsob platby za odpad: za popelnici bez ohledu na počet členů v domácnosti či podle frekvence svozu. Tato varianta umožňuje obci vybírat reálné náklady za svoz a odvoz komunálního odpadu.

PROBLÉMY S RECYKLACÍ
V Česku se vytřídí pouhých 20 procent, zatímco v sousedním Německu či Rakousku se dostaly přes padesáti procentní hranici. Příčinou je hlavně komplikované třídění a rovněž pohodlnost. Běžná popelnice sice stojí před každým domem, ale k barevným kontejnerům to má česká domácnost průměrně 140 metrů.

MÍSTNÍ POPLATEK
Má ho zavedená většina obcí - 86 procent. Je to nejednoduší způsob, jak platbu za odpad od občana vymoci. Platí se paušální částka bez ohledu na to, kolik odpadu vyhazujete, zda třídíte apod. Suma má svůj strop 500 Kč na hlavu a rok. Skutečné náklady se ale pohybují mezi 700 až 800 Kč. Praha a Brno od tohoto způsobu výběru poplatku již ustoupily.

PLATBY PODLE MOŽNOSTÍ
Deset procent obcí má zavedený poplatek za komunální odpad podle množství. Částka se odvíjí od vyprodukovaného množství odpadu. Kdo třídí odpad: platí méně.

ŽÁDNÉ PLATBY
Asi 5 procent obcí nevybírá od občanů vůbec žádnou platbu za odpadky. Veškeré náklady platí ze svého rozpočtu.