I květnaté louky se musí sekat, aby je nezahlušila křídlatka

Dotaz

Dne 22. 7. 2024 byly pokoseny pásy rostlin u Antošovické, a to zcela necitlivým a bezohledným způsobem. Tato skutečnost mne nejen rozhořčila, ale zároveň i šokovala, protože došlo ke zcela kompletní devastaci výskytu potřebného hmyzu, již tak ohrožených co do počtu výskytu motýlů, dále čmeláků a včel. Zároveň v dané dny probíhala (a dodatečně občas ještě tu a tam probíhá) migrace housenek babočky paví oko, které se v rámci svého přirozeného vývoje snaží dostat přes silnici do potřebného porostu rostlin. Osobně jsem díky neustálému zajíždění těchto housenek cyklisty housenky do bezpečí přenášela, ovšem nyní jen mohu konstatovat – snaha marná, sekačka vše zahubila.

Další zjištění, pro mě zcela nepochopitelné, je to, že traktor se sekacím ramenem posekal pásy v šířce minimálně 2 metry od silnice. Pochybuji, že jakýkoli zákon v naší legislativě přikazuje sekat pásy v takové šířce, navíc mimo město v přírodní lokalitě. Další místa jako např. rostlinné porosty kolem cyklostezky směr Starý Bohumín jsou sesekány v průměru 5 metrů! Z jakého důvodu? To jste se rozhodli křídlatku řešit takto zcela neefektivním a drastickým způsobem pro ostatní rostlinné zástupce včetně keřů a vyšších pater bylin?

Každá kvetoucí bylina, která poskytuje potravu pro včely, čmeláky, motýly, kterých v krajině drasticky ubývá, je vzácná a s nevyčíslitelnou hodnotou pro tento hmyzí svět. To jen lidé jsou slepí, hluší a v tomto případě evidentně i tupí, že nechávají tyto lokality drancovat a likvidovat. Nesmyslné sekání porostů v záběru několika metrů pokládám za barbarské, arogantní a bez jakéhokoli ohledu na přírodu a prostředí, ve kterém se taková „údržba“ provádí. Podle mě takový člověk, který dokáže jen točit volantem a užívat si devastaci prostředí, nemá v přírodní lokalitě co dělat, natož vykonávat nějakou pracovní činnost.

*dotaz byl redakčně krácen

Odpověď

Pás podél komunikace v ulici Rolnická se seče pravidelně v režimu 3x až 4x ročně. Uliční pás udržujeme z důvodu přehlednosti a bezpečnosti na poměrně frekventované cestě. Je pravdou, že v uličním pásu se vyskytovaly luční druhy květin, ale jak jistě víte, i samotné květnaté louky se musí sekat, aby je nezahlušily dřeviny a v našem případě hlavně křídlatka. Jednalo se o druhou seč, to znamená, že po první seči se tyto luční druhy znovu obnovily a vytvořily na místě opět kvalitní luční pás. Obecně sečení trávy jakoukoli formou a jakýmkoli způsobem, je vždy v kolizi především s hmyzem, který je na tato společenstva vázán. Traktorové sečení okrajů cest se provádí v záběru cca 1,8 metru. Širší pásy, které se vysekávaly v oblasti nájezdu na cyklostezku Pudlov – Starý Bohumín a k Antošovické lávce, mají svůj důvod. Jednalo se o rozsáhlé porosty křídlatky, které zahluší veškeré bylinné i dřevinné patro. Letos jsme se rozhodli proti křídlatce postupně zasahovat hlavně z těchto důvodů:

1. U komunikace, která směřuje k Antošovické lávce, je hlavním důvodem bezpečnost a přehlednost. Křídlatka v této oblasti zarůstá z okrajů do cesty a značně zužuje její profil.

2. V místě napojení na cyklostezku Starý Bohumín – Pudlov jsme se rozhodli tlumit ohnisko křídlatky kvůli výsadbě původních dřevin do přilehlého lesíku a kvůli vytvoření aleje perspektivnějších dřevin (duby, jilmy, javory).

Tím, že se snažíme udržovat vybudované stezky, tlumit invazivní rostliny a obnovovat lužní lesy o původní skladbu nebo celkově přispět k biodiverzitě dřevin, ani v nejmenším nenarušujeme předměty ochrany přírody. Je to přesně naopak, snažíme se oblast více přiblížit její přirozené podobně. Bohužel v urbanizované krajině výrazně ovlivněné zemědělstvím, povodněmi, turismem apod. je někdy nezbytné sáhnout k nepopulárním opatřením, jako jsou zásahy ve formě kácení, výřezů apod. Běžnou údržbu oblasti skutečně nepovažujeme za drastické opatření.

Ochrana přírody je nesmírně důležitá a záslužná činnost, zejména v dnešní době, je však třeba najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a potřebami společnosti, aby ani na jedné straně nedocházelo k extrémům.

Ing. Rostislav Palán
odbor životního prostředí a služeb MěÚ