Zpravodajství
Mladíci zachránili tonoucího kamaráda
16.7.2004
Zážitek, na který se jen tak nezapomíná, prožili v minulých dnech čtyři mladíci z Bohumína. Když vyráželi za koupáním a prázdninovým lenošením k jezeru Kališčák ve Starém Bohumíně, netušili ještě, že výlet bude pro jednoho z nich osudný.
Dramatický příběh začal zpočátku zcela nevinně. Chlapci si na břehu v blízkosti vojenského bunkru rozdělali oheň, na kterém opékali párky, a dováděli v chladné vodě. Pak se rozhodli zahrát si hru „Na kapitána“. Její pravidla byla jednoduchá. Jeden z nich vždy předvedl určitý skok do vody a ostatní jej zopakovali. Příjemná zábava však skončila ve chvíli, kdy jeden z nich skočil z dvoumetrového břehu do vody šipku po hlavě s rukama za zády a nevynořil se.
„Nejdřív jsme si mysleli, že si dělá legraci, pak jsme si ale všimli, že leží kousek pod hladinou a hýbá rukama tak, jako když se napodobuje slepice. Podle těchto pohybů nám bylo jasné, že není něco v pořádku a že se topí. Skočil jsem za ním do vody, snažil se ho podplavat a nadzvednou. Začal jsem se topit ale i já, “ uvedl šestnáctiletý student bohumínské Střední odborné školy a středního odborného učiliště Michal Kocur.
Z břehu přiskočil Michalovi na pomoc jeho o rok starší spolužák a kamarád Jakub Fiala. „Skočil jsem do vody a topícího jsem chytil pod krk a vytáhl mu hlavu nad hladinu, aby dál nevdechoval vodu. Pak nám pomohli ještě další dva kluci a podařilo se nám topícího kamaráda vytáhnout na břeh. Na hlavě ani na rukou neměl žádné škrábance a ani nekrvácel, takže na dno narazit nemohl, protože v místě, kde jsme skákali, je asi dvoumetrová hloubka, “ řekl Jakub.
Chlapci neztratili bystrý úsudek a díky mobilního telefonu, který měl jeden z nich s sebou, okamžitě volali záchrannou službu. Ta na místo dorazila přibližně do dvou minut. „Nejprve jsme nevěděli, co zraněnému je a byli jsme celkem klidní. Podložili jsme mu hlavu ručníkem a neustále jsme na něj mluvili, aby neupadl do bezvědomí. Říkal, že nemůže pohnout nohama. Mezitím dorazila sanitka a když pak doktor řekl, že má zlomený obratel, věděli jsme, že je to zlé. Píchli mu nějakou injekci a kapáky a okamžitě zavolali vrtulník. Mezitím přijeli hasiči, položili ho na vakuová nosítka a vytáhli ho nahoru na vyvýšeninu, odkud jsme skákali. Během deseti minut přiletěla helikoptéra a odvezla ho do ostravské nemocnice,“ vzpomínal Michal.
Po odjezdu sanitky i vrtulníku chlapci sbalili všechny věci a vydali se povědět o nešťastné události kamarádově rodině. „Jeho mamku jsme náhodou potkali cestou. Bylo to tak těžké, říct jí, co se stalo. Nejdřív jsme se rozbrečeli a pak jsme jí všechno řekli. Nikdy na tento den nezapomeneme a asi už nikdy nebudeme skákat do vody,“ dodal Jakub.
Zraněný kamarád se podle sdělení chlapců zotavuje. „Jezdíme za ním do nemocnice. Z intenzivky je už na normálním pokoji, je veselý, ale zatím ještě není všechno v pořádku,“ uzavřeli oba společný příběh.
Mgr. Lucie Balcarová
tisková mluvčí