15.9.2025 - Eliška krade oříšky, Roky miluje vlaky. Ara sourozenci bavili o víkendu Bohumín

Pětiletá Eliška si umí otevřít klec, pustit ostatní papoušky a vyzobat jim nejlepší oříšky. Její bratr, šestiletý Roky, zase napodobuje zvuk brzdícího vlaku tak věrně, že má jeho majitel pocit, jako by žil na nádraží. Dvojice opeřených sourozenců se stala hlavní atrakcí víkendové výstavy okrasného ptactva v bohumínské Skřečoni.

Ara ararauna patří mezi nejoblíbenější druhy papoušků. Hlavně díky své výrazné barevnosti, inteligenci a schopnosti napodobovat lidský hlas i různé zvuky. Jde o společenská, učenlivá a dlouhověká zvířata, takže se stávají plnohodnotnými členy rodiny. Dva papouščí sourozenci se o víkendu stali hvězdami výstavy, kterou už více než třicet let pořádá Spolek chovatelů okrasného ptactva Bohumín.

Samička Eliška je tak trochu vykutálená, pozornost o nejlepší oříšky si umí spolehlivě zajistit. „Nedávno jsme slavili páté narozeniny. Dostala oříšky, které miluje, především vlašské ořechy a kešu, to je pro ni TOP. Ona se k nim vždy dostane. Umí otvírat klece a pustit ostatní papoušky ven. A zatímco oni si užívají svobody, tak jim vyzobe to nejlepší,“ popsal majitel Elišky Tomáš Horák, předseda bohumínského spolku chovatelů.

Na svou parťačku nedá dopustit. „Je to miláček, mazlíček. Ary se dožívají zhruba padesáti let, takže ona teď dospívá. Tento druh se váže na majitele, na jednoho člověka. Ona se ode mne nehne. Jak se ztratím, je nervózní,“ dodal.

Na víkendové výstavě tvořila Eliška nerozlučný tandem se svým o rok starším bratrem. „Byť jsou sourozenci, člověk by to do nich neřekl, protože jsou úplně rozdílní,“ říká majitel šestiletého Rokyho Marcel Adámek. „Eliška je mazlivá a klidná, Roky naopak ukecaný a dominantní samec. Zatímco ona nemluví, on zvládá desítky slov i krátké věty. Umí pozdravit, popřát dobrou noc, dobrou chuť, nebo na nás volá Co chceš?,“ vylíčil Deníku.

Nejoblíbenější kratochvíle Rokyho je napodobování zvuku brzdícího vlaku. Imitace je tak věrná, že jeho rodina má pocit, jako by žila na vlakovém nádraží. „Máme kousek od domu železnici a Roky to odposlouchal. Vydává tenký pískot, jako když stojíte na peróně a souprava zastavuje,“ směje se chovatel. Roky svému jménu dělá čest i silou. Zobákem zvládne rozlousknout mandli a jednou dokonce zvládl zdolat i mosazný zámek na starší voliéře.

Letošní ročník výstavy okrasného ptactva byl už čtyřiatřicátý v pořadí a navázal na dlouhou tradici bohumínských chovatelů. „Historie expozice sahá mnohem dál, dříve se ale konala na jiných místech. Posledních zhruba třicet let neodmyslitelně patří k pouti svaté Marie ve Skřečoni,“ připomněl jeden z členů bohumínského spolku chovatelů Vojtěch Čorba.

K vidění v domě PZKO byli nejen velcí papoušci, ale i střední druhy, drobní exoti, barevné a výstavní andulky. Návštěvníci si tak mohli prohlédnout ptactvo z Afriky, Austrálie či Jižní Ameriky – od miniaturních astrildů o velikosti několika centimetrů až po více než metrové ary. „Letos jsme vystavili něco kolem stovky kusů exotů, obvykle jich bývá i sto padesát až dvě stě. Loni nám výstavu poznamenaly povodně, v sobotu jsme měli ještě otevřeno a v neděli už nám tady místo cesty tekla řeka,“ dodal Čorba.

Příchozí mohli okrasné ptáky nejen obdivovat, ale také si pořídit chovnou andulku od jednoho z nejúspěšnějších českých specialistů na tento druh, Ladislava Grody z Opavy. Ten patří mezi světovou špičku – z mezinárodních šampionátů už přivezl stovky ocenění. Zájemci ale museli sáhnout hlouběji do kapsy, cena za opeřence se pohybovala od šesti set do dvou tisíc korun.