Žádné bezhlavé kácení, každé má svůj důvod

Otázka

Můžete prosím vysvětlit, proč v zimním období kácíte zdravé stromy pomalu na každém rohu? Pokácené stromy mi ani zdaleka nepřijdou poškozené, nemocné nebo životu ohrožující. Nemělo by se brát hlavně ohled na ekologii, ptactva, hmyz, opilování? Také by mně zajímalo kde to pokácené dřevo končí? 

Odpověď

V Bohumíně stromy bezhlavě nekácíme. Každé kácení má konkrétní důvod, který vychází z odborného posouzení stavu dřeviny a její dlouhodobé perspektivy. Nejčastěji jde o zhoršený zdravotní stav stromu, napadení chorobami či škůdci, případně o situace, kdy strom nemá vhodné podmínky pro další růst (například kvůli omezenému prostoru pro kořenový systém).

Rozumíme tomu, že strom může na první pohled působit zdravě – je zelený a olistěný. To však ještě neznamená, že je skutečně v dobré kondici. Některé problémy, například napadení dřevokaznou houbou, laik často nepozná. Odborníci ale dokážou podle určitých symptomů odhalit vnitřní narušení stability. Pokud by se takové signály ignorovaly, mohlo by časem dojít k rozpadnutí koruny nebo i k vyvrácení dřeviny, což může způsobit škody na majetku, nebo dokonce ohrozit zdraví obyvatel. Bezpečnost je pro nás v tomto směru zásadní. Každý strom je před rozhodnutím obhlédnut přímo v terénu, některé dřeviny sledujeme i dlouhodobě a jejich stav průběžně vyhodnocujeme ve spolupráci s odborníky.

Co se týká ekologického hlediska, zimní období je pro kácení z hlediska péče o zeleň nejvhodnější. Stromy jsou ve vegetačním klidu a minimalizuje se také případný dopad na ptactvo. Rozsah letošního kácení v souvislosti s běžnou údržbou ve městě ve srovnání s minulými roky nijak nevybočuje.

A kam pokácené dřevo směřuje? Město má smlouvu se zahradnickými firmami, které kácení provádějí, že si dřevo následně ponechávají. Hodnota dřeva je zohledněna v ceně za provedené práce, což městu snižuje náklady. Výjimkou jsou kvalitnější kusy, které poskytujeme řezbářům k různým akcím. Město nemá skladovací ani personální kapacity pro to, aby dřevo samo uchovávalo a dále s ním nakládalo.

Rostislav Palán, 

odbor životního prostředí a služeb MěÚ 

Naoko prospívající, ve skutečnosti problematická. Na přiložené fotografii najdete jeden takový případ. U třešně v ulicí Mírová byl v sezoně nalezen sírovec žlutooranžový, což je dřevokazná houba, která způsobuje agresivní hnilobu.